"Selamat datang" - buďte vítáni" - uvidíte na každém letišti v Kalimantanu, indonéském Borneu.
Při své druhé cestě do Indonésie jsem měl koupenou volnou letenku do šesti
libovolných míst v Indonésii, a tak jsem navštěvoval postupně všechny větší
ostrovy, mezi nimi i jižní část Bornea. Vnitrozemí indonéské části
ostrova (540 000 km2) je hornaté, vysoké přes 2 000 m a k pobřeží
se terén postupně svažuje, protékán velkým množstvím řek. V Kalimantanu
je pět provincií, největší je Východní Kalimantan. V jejím středisku
Samarinda jsem nebyl, protože většinou přilétají do Balikpapanu, velkého
průmyslového centra asi 120 km jižněji.
Borneo
A byl jsem překvapen. Moderní domy, široké ulice, velký obchodní dům s
klimatizací, kam jsem se chodil chladit při venkovních 35 stupních Celsia. Pěkná
je také stará část města s čínskými pagodami, kde jsem prochodil řadu
hodin. V informacích na letišti jsem žádal o slušný, ale ne drahý hotel,
dostal adresu, ale taxikář mi řekl, že je to jedno z nejdražších ubytování.
Zřejmě profit pro dohazovače. Po tvrdé urgenci se děvče za přepážkou
omluvilo; do rafinérií jezdí bohatí a ti chtějí jen nejlepší místa. Pak
jsem dostal i mapku, nový hotel s předběžně dohodnutou třetinovou cenou a
poukázku na volné taxi.
Město Balikpapan leží u Makassarského průlivu a podle břehu vede i
dlouhá pobřežní promenáda Jalan Sudirman. V kopcovitém terénu stoupají křivolaké
ulice a uličky s množstvím velkých domů i malých baráčků, přilepených
ke svahům. Jsou v nich malé čínské chrámy a z kopečků můžete nakukovat
do zahrádek a na dvorky domků.
Velký přístav je ve východní části města, která leží u širokého
zálivu. Zde jsou i sklady ropy a rafinérie, neboť město leží v centru ropné
oblasti. Těží se na pobřeží i daleko od břehu v moři. Hlavní atrakcí
provincie jsou ale Dajákové, žijící v dlouhých dřevěných domech podél
klikatých řek. Byli to kdysi lovci lebek a dodnes dodržují své obřady uctívání
předků a vzývání nadpřirozených sil. I tady je náboženská svoboda, přestože
převažují muslimové. Nejsou to ti, co soudí podle práva šaríja. Ženy
nenosí závoj, nýbrž sukně či dlouhé kalhoty a mohou studovat a zastávat
jakékoli místo ve společnosti. Miroslav Šnejdar Zeměpisné sdružení |