Shanghai - Čína

Je to nejlidnatější a nejprůmyslovější čínské město s rozlohou 6340 km čtverečných a s 18 miliony obyvatel (2007), tj. s hustotou osídlení 2839 obyvatel na kilometru čtverečném, leží na 31 rovnoběžce severní šířky a 121 a půltém stupni východní délky.

Město leží v rovině jižně od ústí 6300 kilometrů dlouhé, třetí nejdelší řeky Chang Jiang (kdysi se užívalo pojmenování Jang-c-ťiang) do Východočínského moře, podél 400 metrů široké Chuang-pchu (v pinyinu Huángpu Qu), v nadmořské výšce 4 metry nad mořem. Chuang-pchu dělí město na východní část - luxusní Pudong a západní Puxi.

Shanghai patří mezi 4 města se zvláštním statutem na úrovni provincie stejně jako Beijing, Chongquing, a Tianjin. Název města je tvořen znaky, které se dají přeložit jako "nahoře" a "moře", nebo-li "Město na moři" či "Město směřující k moři".

První zmínky o osadě zvané Chua-tching jsou z roku 960 n. l. z období vlády dynastie Sung. Geograficky výhodná poloha vybízela k vybudování přístavu a ten se stal "zajímavý" pro dobyvatele. Proto město v roce 1553 vybudovalo ochranné hradby proti pirátům. Městem byla dnešní Shanghai prohlášena v roce 1729. Její význam byl v té době pouze regionální. Až do roku 1842 bylo toto místo jen rybářským přístavem. Teprve Nankingská smlouva z roku 1842 po první prohrané opiové válce vedla k rychlému rozkvětu. Shanghai byla vybrána mezi 5 smluvních přístavů sloužících k mezinárodnímu obchodu. Tak ve městě vznikla cizinecká čtvrť, která nepodléhala čínským úřadům a ta se stala doslova branou západních vlivů přicházejících do města. Počet obyvatel značně vzrostl v 50. letech 19. století po příchodu Britů a Francouzů, další nárůst obyvatel zaznamenalo město na přelomu 19. a 20. století i díky příchodu Japonců. Tehdy dosáhlo milionu obyvatel.

Dvacáté století se několikrát významně zapsalo do dějin města. Jednak v roce 1921, když zde byla založena Komunistická strany Číny, poté v roce 1927, kdy se dělníci pod vedením "strany" pokusili ovládnout město, ale byli za to ztrestáni nacionalistou Čankajškem a stálo je to 5000 životů. V roce 1927 došlo ke spojení cizineckých čtvrtí s okolními obcemi a vznikla tzv. Velká Shanghai se 2,6 miliony lidí a město bylo administrativně postaveno na úroveň provincií. Ve třicátých letech byly ve městě nejvyšší budovy z celé Asie a jezdilo zde více aut než ve zbytku celé Číny.

V roce 1937 vedl první útok japonských císařských vojsk právě na toto strategické město. Boje byly tvrdé, na čínské straně padlo asi 200 000 mužů a po obsazení města zde vládli japonští okupanti až do konce 2. světové války v Asii. V roce 1947 město obsadili komunisté. Zakázali prostituci a dětskou otrockou práci, zrušili slamy, začali s malým úspěchem řešit narkomanii. Od konce května 1949 spravuje město díky svým voleným zástupcům Komunistická strana Číny.

Shanghai náleží do ekonomicko geografického regionu Východ. K velkému rozvoji města došlo po roce 1990. Byla zřízena zvláštní ekonomická zóna Pchu-tung, centrum města se změnilo k nepoznání. Shanghai je v současnosti velmi významnou lokalitou čínské ekonomiky jak s čínskými vládními, tak především se zahraničními investicemi. Je velmi rozvinut sektor obchodu, bankovnictví, průmyslu i turismu. Význam má obchodní vodní doprava ze Shanghaie po řece Chang Jiang asi dva a půl tisíc kilometrů směrem na západ do vnitrozemí. Ve statistikách o námořní přepravě se uvádí, že od roku 2004 je Shanghai se svým ročním obratem zboží největším přístavem na světě, před dosud "vedoucím" Rotterdamem. I to je důvodem spolu s mohutně rozvinutým hutnictvím, chemickým a strojírenským průmyslem (stavba říčních i námořních lodí) značného znečištění ovzduší a hluku (patří do Top five nejznečištěnějších měst světa).

Klima je subtropické s průměrnou roční teplotou 15,3 °C. Průměrně ročně spadne přes 1100 mm srážek, zejména mezi květnem až zářím. V té době teploty kolísají mezi 28-35 °C a vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 80 %. V zimě se teploty pohybují od - 1 ° do 8 °C.

Shanghai na rozdíl od mnoha čínských měst nemá významnější středověké památky. Tak co jsem zde vlastně mohl při své návštěvě vidět a obdivovat? Předem jsem věděl, že turistickou části je nábřežní Bund, na západ vedoucí Nanjingská třída, že na východ ležící Pudong je spíše luxusnější částí s hotely, bankami, ekonomickou zónou Pchu-tung a s mnoha nově vystavěnými obytnými komplexy.

Po přistání vnitrostátní linky China Airlines z Xi´Anu na "starém" letišti Hongqiao /Chung-čchiao/ (SHA) jsem se odjel ubytovat do hotelu, který byl dán do provozu, jak jinak dne 8. 8. 1988. Ubytován jsem byl ve 21. poschodí, žel výhled nebyl takový, jaký jsem vzhledem k výšce očekával. A tak jsem se po krátkém odpočinku a obědě vydal po "shanghaiském Wall Streetu", nábřeží Bund s historickými výškovými budovami hotelů, obchodních společností a bank rozhlédnout se. A bylo na co. Městu zatím dominuje 468 metrů vysoká Orient Pearl Tower (Perla Orientu) z roku 1995, trochu nižší je osmdesáti osmi patrový, 421 metrů vysoký (bez antén) mrakodrap Jin Mao z roku 1998. Nejvyšší budovou od příštího roku 2008 bude 492 metrů vysoká budova World Financial Center.

Po hlavní obchodní třídě Nanjing jsem se dostal k buddhistickému chrámu Jing-an s´(Chrámu klidu a míru) obnovenému v roce 1983.

K přesunům po městě lze na rozdíl od Prahy doporučit cestování taxíkem. Ochotní řidiči poskytují rychlou přepravu "za slušný peníz". Tím je v Číně Y, jinak řečeno juan (jüan). Chanové v hovorové řeči (pchu-tchung-chua) používají kuaj. Jeho hodnotu lze vyjádřit poměrem 1 Y=2,70 Kč (červen 2007). Další dělení je sice zbytečné, ale kdyby někdo chtěl, pak se dál dělí na 10 t´iao nebo 100 fenů (ale za ty nekoupíte nic).

Na náměstí Lidu dominuje z roku 1996 nová budova Shanghai Museum. Budova vyjadřuje čínskou představu kruhového nebe a čtvercové země. "Ucaprtán" z tepla (ve stínu bylo 33 °C), ale plný dojmů z "panoramat" mohutně se rozvíjejícího města jsem se vrátil do klimatizovaného hotelu na večeři a nocleh.

Druhý den dopoledne jsem navštívil Chrám Jadeitového Buddhy a zahradu Ya-Yuan (zahradu příjemného odpočinku) ze 16. století. Poblíž ní ležící čínský Disney park jsem vynechal. Po obědě jsem odjel vlakem do Suzdou. Cesta trvala hodinu. Zde jsem si prohlédl císařské zahrady ze 13. století a navštívil továrnu na výrobu vyšívaného čínského hedvábí. Večer jsem se vrátil zpět do Shanghaie, "města třetího tisíciletí", do hotelu.

Během svého krátkého pobytu jsem nestihl vidět řadu věcí. Např. by mě lákalo vidět poblíž Shanghaie nový 5,5 kilometru dlouhý autodrom. Na "šangu", jak se mu přezdívá, se jezdí od roku 2004 nejen závody F1. V květnu 2007 zde vyhrál Lukáš Pešek ve třídě do 125 ccm na stroji Derbi v GP silničních motocyklů a tak díky jemu se po 41 letech hrála zase naše hymna na počest vítěze. Naposledy tomu bylo v roce 1966, kdy ve třídě do 500 ccm zvítězil legendární František Šťastný na Jawě na Velké ceně NDR na Sachsenringu. To už je dávná historie.

Pokud Vás nezajímají závody a pokud nepojedete na hry XXIX. olympiády do Beijingu, pak třeba přijedete do Číny do Shanghaie na světovou výstavu EXPO 2010. Hodiny ve městě už odpočítávají čas do jejího zahájení.

Nedalo se nic dělat, čekal mě další program na cestě po nejlidnatější a 3. největší zemi světa. Po snídani jsem odevzdal v recepci kartu od pokoje a odjel do východní čtvrti Pchu-tung na nové letiště Pudong (PVG) z roku 1999.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení