Třebechovický betlém

Když začnou znít v Třebechovicích pod Orebem fanfáry, je to neklamné znamení, že čas Vánoc, čas dárků a pohody dosáhl právě svého vrcholu. Místní trubači tak každoročním Třebechovickým vytrubováním oslavují neobyčejný tvůrčí počin tří Josefů, kteří se zasloužili o vznik jednoho z nejslavnějších betlémů na světě.

Třebechovické vytrubování

Město Třebechovice pod Orebem bylo založeno při obchodní stezce v první polovině 14. století. Vrch nad městem, dříve zvaný Vinice, dostal své nynější jméno podle biblického "Chorébu" na velkém shromáždění stoupenců husitského hnutí v roce 1419. 

Kostel na vrchu Oreb

Zdejší lid vedený hradeckým knězem Ambrožem právě zde vytvořil vojenskou jednotku zvanou bratrstvo Orebské, které se stalo vedle Táboritů a Pražanů třetí významnou silou husitů. Roku 1423 se jejich velení po svém příchodu do Hradce Králové ujal samotný Žižka. Po jeho smrti se pak Orebité přejmenovali na Sirotky.  Po celém světě jsou ale Třebechovice proslulé především svým betlémem.

Třebechovice - náměstí

Ředitelka Třebechovického muzea betlémů PhDr. Zita Zemanová o něm říká: "Třebechovický Proboštův betlém je národní kulturní památkou, vyhlášenou v roce 1999. Tento betlém je už více než 120 let starý. Je umístěn v třebechovickém Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem, v místě, kde se narodil jeho tvůrce Josef Probošt."

Ten se zhruba kolem roku 1885 rozhodl vytvořit pro svou ženu Annu betlém a vyřezat jej ze dřeva. Inspiroval se tehdy figurami z místního kostela sv. Ondřeje. Probošt byl vyučeným truhlářem, práce mu šla a už první figurky se velmi líbily. Betlém je zajímavý hlavně v tom - vlastně je to celosvětový unikát - že celý mechanizmus je ze dřeva. Přímá i kuželová ozubená kola mají vsazované zuby, každý ten zub je vyřezávaný zvlášť, ten mechanizmus je opravdu úžasný, tam není nikde kov, akorát kožené řemeny. Betlém byl poháněný klikou. I malé dítě dokázalo utočit betlém a pohánět ho.

Josef Probošt stavbě betléma zcela propadl. Dokonce zaměstnal ještě Josefa Kapuciána - výborného řezbáře, aby mu vypomohl s řezáním figurek. Později pak ještě požádal Josefa Frimla - sekerníka, o pomoc vytvořit betlém, který by byl mechanický. Sekernictví bylo řemeslo konstruktérů důmyslných dřevěných mechanizmů do pil a mlýnů. Právě Josef Friml tak umožnil, díky svým znalostem a schopnostem, aby se figurky betléma začaly pohybovat.

Tito tři muži pracovali na betlému s různými přestávkami po dobu 40 let. Figurky jsou vesměs vyřezány z měkkého lipového nebo hruškového dřeva a jsou zásadně nepolychromované. Stavby, stroje, stromy atd. jsou zhotoveny z buku, jasanu a ojediněle i z třešně. Kostra betléma je ze smrku a jedle, mechanizmus zase ze dřeva bukového, třešňového a habrového a skládá se z více než 150 ozubených kol a koleček, dřevěných pák, řetězů a řemenů. 

I ostatní údaje jsou impozantní. Třebechovický betlém je 7 m dlouhý, 3,2 m široký a 1,8 m vysoký. Figurky jsou 10 až 15 cm vysoké. V celém betlému jich je 180 bez pohybu, 120 figur je připevněno na řetězových pásech, 51 figurek napodobuje lidi při jejich každodenní práci. Mezi dalšími více než 1 500 předměty tu najdete stromy, stavby, hudební nástroje, řadu figurek zvířat, přírodní útvary a kdovíco ještě.

Třebechovický Proboštův betlém je dílem, které okouzlilo návštěvníky dá se říci z celého světa. Když byl vystavován v roce 1967 na světové výstavě Expo 1967 v Montrealu, sklidil tam zcela mimořádný úspěch. 

"Čas dárků" se jmenuje hodinový dokument o tom jak se v Evropě slaví období Vánoc. Mapuje období od Mikuláše po Tři krále, čas kdy se lidé navzájem obdarovávají a přejí si více než jindy pohodu a klid. Čas dárků bude vysílat Česká televize 16. 12. 2007 na druhém programu ve 20.00 hodin.

Lumír Pecold