Hanza - půl tisíciletí obchodu

První stopy hanzovní organizace vznikaly v Anglii za vlády anglického krále Jindřicha I. v 11. století. Kupci a obchodníci mezi sebou uzavírali spolky na podporu a ochranu obchodu. Hlavní impuls k vzniku hanzy v dnešním slova smyslu vzešel kolem roku 1160 z baltského prostoru, kde se ustanovilo společenství vestfálských, saských a lübeckých dálkových kupců, kteří pravidelně obchodovali s baltským ostrovem Gotland.

Ve středověkém Německu nebyla tak silná královská moc, jako byla např. v Anglii nebo ve Francii. Proto byla německá města nucena zajišťovat si ochranu před svévolí místních knížat, loupeživých rytířů či před piráty sama. Za tímto účelem a i k prosazování svých ekonomických zájmů zakládala městské svazy, mezi kterými byla nejvýznamnější a největší severoněmecká hanza. Ta hájila nejen obchodní zájmy, ale dokázala se, a to bylo důležité, prosadit i vojensky.

Brémy

Hanza (spolek, sdružení) byla původně společenstvím kupců s německou osadou Visby ze západního pobřeží největšího švédského ostrova Gotland. Ve 13. století se začala formovat jako spolek měst. Základnu tvořila zejména německá města na březích Baltského moře vzniklá v průběhu východní kolonizace – Lübeck (1143), Riga (1201), Rostock (1218), Dorpat (1224), Wismar (1228), Reval (1230), Stralsund (1234), Gdaňsk (1238). Počátek sloučení jednotlivých hanzovních měst započal v roce 1241, když se spojily Lübeck s Hamburgem, aby hájily obchod po Severním a Baltském moři. V roce 1247 k nim přistoupil Braunschweig jako stanoviště obchodu indického a levantského, roku 1248 Stada, roku 1256 Brémy s městy vestfálskými a roku 1293 vendeská města Rostock, Wismar, Stralsund a Greifswald. Přidávala se další i neněmecká města jako např. Bruggy.

Gdaňsk

Hanza bylo zájmové sdružení dálkových obchodníků, kteří ovládaly oblast Severního a Baltského moře od Flander až po východní Pobaltí a západní Rus. Toto sdružení zastupovalo své členy vůči cizím mocnostem jako samostatná právní osoba. Dálkoví kupci měli stejné povolání, srovnatelný sociální původ a rozvětvené příbuzenské svazky, byli jednotní ve svých cílech a v jejich prosazování. Hanza brzy získala rozhodující podíl na obchodě díky své kvalitní obchodní koncepci, která zahrnovala pozemní i námořní obchod s příslušnou specializací. Organizační páteř tvořily obchodní osady kontory, velkoryse privilegované místní vrchností. Hanza si monopolizovala práva na zprostředkovatelský obchod mezi Anglií, Nizozemím, Skandinávií, Livonskem a Rusí. Svoje faktorie (dvory) si založila po celé severní Evropě. V Londýně k hanze patřil od roku 1474 Stahlhof (anglicky Steelyard), komplex obytných budov, obchodních domů a skladišť na levém břehu Temže. Další dvory existovaly v Bruggách, Bergenu, Visby, Stockholmu, Kaunasu.

Hamburg

K hanze patřila města Lübeck, Bremen, Hamburg, Braunschweig, Rostock, Wismar, Köln am Rhein, Greifswald, Lüneburg, Stendal, Magdeburg, Dortmund, Essen, Gdaňsk, Riga, Tallinn a mnohá další. V Novgorodě patřil k hanze dvůr sv. Petra. Počet hanzovních měst se blížil ke dvěma stům.

Ze zemí východní Evropy se vyváželo obilí, kůže a kožešiny, vosk, med, dřevo, jantar, sledi; ze západní Evropy sukna, vína, kovové výrobky, drahé předměty z jižní Francie a Itálie; na sever Evropy se dováželo koření a luxusní zboží z Orientu, slad a pivo (do Norska). Ze severu se naopak vyváželi koně z Dánska, slanečci a sušené ryby z Norska a ze Švédska.

Lübeck

Nejdůležitějším dopravním prostředkem byla 20 metrů dlouhá a 7 metrů široká loď kogga, která uvezla 200 tun nákladu a jejíž posádku tvořilo 25 mužů. V hanzovních městech se používaly dřevěné jeřáby s otáčivými rameny, které se používaly k nakládce a vykládce zboží. To se do skladišť převáželo v přístavních člunech zvaných leichter.

Wismar

Hanzovní města patřila díky prosperujícímu obchodu k nejbohatším v Evropě, doslova v nich kvetla řemesla a umění. V roce 1356 byl spolek měst při Baltu označen jako „Německá hanza“. Po roce1357 se hanza vzhledem ke své velikosti rozdělila na „čtvrti“. V Lübecku sídlila vendeská hanza, v Kolíně nad Rýnem vestfálská hanza, v Braunschweigu saská a v Gdaňsku prusko-livornská hanza. S rostoucím hospodářským významem se v hanze soustřeďovala silná politická a vojenská moc a ta se nejvíce projevila při vojenském konfliktu s Dánskem, když dánský král Waldemar IV. Atterdag v roce 1361 přepadl a zpustošil hanzovní město Visby. Téměř osmdesát měst se spojilo proti agresorovi a v devítileté válce Dány porazily a donutily ho k mírové smlouvě. Ta byla podepsána mezi hanzou a Dánskem ve Stralsundu v roce 1370 a potvrdila obchodní privilegia, svobodu obchodu a držení čtyř dánských měst hanzou na dobu 15 let. Tím hanza upevnila své obchodní, politické i vojenské postavení na severu Evropy a zcela ovládla obchod na Baltu. Mimo Dánů měla hanza problémy i s četnými nájezdy pirátů. Proto roku 1377 vystoupila tvrdě proti mořskému loupežnictví a roku 1382 byl Balt definitivně očištěn od těchto drzých vetřelců.

Nejvyšší instancí hanzy bylo shromáždění všech členů – Hansetag. To bývalo svoláváno nepravidelně a byla na něm vydávána rozhodnutí o bojkotu zboží nebo o vyloučení jednotlivých členů. Největším trestem byl Verhansen - vyloučení ze spolku. Shromáždění bylo většinou svoláváno do Lübecku – „krále hanzy“. Hanza neměla společnou pokladnu. Její armádu a flotilu tvořily vojenské a námořní síly jednotlivých měst nebo se využívalo najatých žoldáků.

Jak už to v historii bývá, po rozkvětu a vrcholu moci přichází úpadek a pád. Ve druhé polovině 15. století začala postupně hanza upadat. Na vině byly jednak hluboké rozpory uvnitř spolku, každé město vehementně prosazovalo své zájmy a prospěch, zejména Lübeck. Další ranou hanze byl rozvoj vlastního obchodu Anglie, Švédska, Dánska, Ruska a Nizozemí po objevení nové cesty indické kolem Afriky a objevení Ameriky. Obchod dostal poněkud jiný směr. Hanza postupně ztrácela svá privilegia na zahraničních trzích. V roce 1494 byl zrušen kontor v Novgorodu, později ho následovalo uzavření Stahlhofu v Londýně. Během 16. století hanza ztrácela své bývalé postavení a řada měst od ní odpadávala. Zbylá hanzovní města udržovala ze všech sil kontory v Bergenu až do roku 1775, v Antverpách, kam byly přeneseny z Brugg, dokonce do roku 1863.

Gdaňsk

Velkou ranou pro hanzu byla třicetiletá válka. Podnětem k jejímu vzniku byla druhá pražská defenestrace dne 23. 5. 1618, kdy bojovně naladění Češi shodili místodržícího Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricia z okna pražské radnice do hnoje (byl náhodou pod oknem a tak se svrženým téměř nic nestalo). Válka hanze zasadila smrtící ránu, pro Německo byla zhoubou. Vestfálský mír, podepsaný dne 24. 10. 1648 rakouskými Habsburky (Ferdinandem III.) a francouzským králem Ludvíkem XIV. v Münsteru, Habsburky a Švédy v Osnabrücku vedl k rozkladu Německa. Hanza sice vstoupila v jednotu říše Německé, netvořila však republiku vybudovanou na pevných základech. Bylo to jen pouhé sdružení měst pro případ války a hájení obchodních zájmů.

Anglický Stahlhof roku 1666 vyhořel. Byl sice znovu vystavěn a patřil Lübecku, Hamburgu a Brémám, ale v roce 1853 byl definitivně prodán anglické železniční společnosti a na jeho místě stojí nádraží v Cannon Street.

Poslední Hansetag se konal v Lübecku v roce 1669 za účasti pouze 8 měst. Po polovině tisíciletí hanza ztratila svojí sílu a vliv.

Hamburg - radnice

Přesto si hanzovní města zachovala dodnes svou zajímavou tvář na panoramatech přístavních čtvrtí, kde kdysi vévodily sýpky, skladiště, jeřáby, cihlové budovy. Na náměstích hanzovních měst dodnes stojí radnice a některá obepínají stále mohutné hradby. Svůj půvab a blahodárný vliv hanzy si zachovala do současnosti například pobaltská hanzovní města Riga a Tallinn. I přes téměř půlstoletí trvající období „budování socialismu“ ve druhé polovině 20. století v rámci společenství tehdy zvaného Sovětský svaz si města zachovala svojí tvář nejrozvinutějších měst země s mnoha ceněnými kulturními a sakrálními památkami, nikoliv jen panelovými sídlišti. Na německých i polských bývalých hanzovních městech je i dnes vidět, jak se v období středověku rozvíjela, jak byla mocná a bohatá, a i ta si svůj ráz zachovala dodnes (zde bych uvedl jako dominantní naštěstí druhou světovou válkou téměř netknuté Brémy a naopak těžce postižený, dnes polský, Gdaňsk). Ač hanza již dávno pominula, dvě spolkové země SRN se stále ke své historii hrdě hlásí i svým současným názvem Freie Hansestadt Bremen a Freie und Hansestadt Hamburg. Řada bývalých hanzovních měst (např. Wismar, Lübeck, Bremen, Stralsund, Visby aj.) je vedeno na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Související články:

Bergen

Bruggy

Riga

Tallinn

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení