Z Adelaide na Kangaroo Island

Asi největším, určitě největším zážitkem v Adelaide pro nás byla návštěva přírodního parku Clealand, kde mají návštěvníci možnost spatřit mnohá australská zvířata jako klokany, emu, dingo wombaty, ježury atd. Určitě největším lákadlem jsou ale koaly.

A právě zde máte možnost si za poplatek koalu pohladit, vzít do náručí a nechat se s nim třeba vyfotit. To jsme si nemohli nechat ujít! Pro Renču to byl nezapomenutelný zážitek, na který se celých 5000 km těšila. A i těch 10 km šlapání do pořádného kopce stálo za to. 

Kromě parku se zvířaty jsme navštívili ještě nádhernou botanickou zahradu a také největší aboriginské muzeum na světě, které stojí právě v centru Adelaide. Byla tu určitě zajímavá expozice o tomto v Austrálii původním a velmi zajímavém národu.

V Adelaide jsme se také měli sejít s dánským cyklistou Nicolaiem, ale na místo srazu jsme dorazili nechtěně se zpožděním a Nicolai už na nás bohužel nečekal. Tak snad v Melbourne, jede totiž stejnou trasu.

Neplánovaně trávíme další tři noci v Adelaide navíc a to u Pavla Kohouta, který je zde na stáži. Společně s ním vyrážíme na první koupání k moři. Dosud totiž jsme se ještě nikde nekoupali, neboť moře bylo studené. Tady je tomu podobně, moc teplé není. Renča zůstává na břehu a já lezu do oceánu sám.

Hurá na Kangaroo Island

Tento ostrov plný původní fauny se nachází asi 100 km jižně od Adelaide a lodí se k němu jede asi 2 hodiny. Do přístavu Wirrina nás doprovází Pavel a pak už plujeme sami do hlavního města Kingscote. Teprve až na lodi se dozvídáme, že téměř 85 % ostrova bylo evakuováno a je policejními zátarasy zavřeno kvůli obrovským požárům.

Jsme rozčarováni, neboť zaměstnanci lodní společnosti nám to řekli až po zaplacení lodních lístků a nastoupení na palubu. Zároveň jsme strašně zklamáni, že asi nic neuvidíme. Po připlutí zjišťujeme aktuální stav v infocentru a je to opravdu tak. Může se jen do druhého přístavu Penneshaw, což je asi 60 km. Váháme, zda tam jet a vidět aspoň tučňáky a nebo se vrátit hned na australskou pevninu. Nakonec tučňáci vítězí. Pozorování těchto tvorů při setmění, když se vrací z moře, stálo opravdu za to. Vracíme se zpět do Kingscote a tam se dozvídáme, že byla otevřena další malá část ostrova, kde je jeden park se zvířaty. A tak se jedeme podívat na klokany, medvídky koala, krokodýly, papoušky, dravce a dokonce i possumy. Měli tam také wombata, toho jsem viděli úplně poprvé. 

Před odplutím pozorujeme ještě krmení pelikánů a potom už nám nezbývá nic jiného než se vrátit na australskou pevninu. Ohně zuří dále, zvětšují se a nedaří se je uhasit. Přijíždějí požárníci z celé Austrálie, dokonce až z Tasmánie. Jsou to konvoje stovek vozů. Nepříjemný pohled. Myslíme jen na ta všechna nádherná zvířátka, která se asi nepodaří zachránit.

Další díly:
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola

Martin Stiller
www.cyklocestovani.cz