Co Mohammedu Mekka, to Čechu Říp

Památná hora Říp je od pradávna symbolem českého národa. Podle legendy zde stanul praotec Čech a určil tak místo, kde budou slovanští Čechové žít. Zřejmě sem jeho družina přišla od severu od dnešních Krabčic mírnější cestou než kdyby vystoupili z opačné strany a pohled, který se jim kolem dokola otevřel je přesvědčil, aby zde natrvalo zůstali.

Aspoň symbolicky bych čtenářům tohoto článku rád připomněl dávnou legendu krátkou citací: Nazítří pak ráno Čech, pojav Lecha, bratra svého, a jiné k tomu čtyři, vstúpili sú na ten vrch a odtuď spatřili lesy a řeky, hory i roviny a navrátivše se ke svým zase, řekl jest Čech: "Tuto máme jeden velký zřip, po slovanském jazyku vrch, a okolo něho hojné roviny a úrodnú zemi, ale všecku lesy porostlů". Druhého pak dne šli sú okolo a nalezli řeky z obú stran té hory hojné a velmi rybné, i navrátili sú se k svým opět a vypravovali jím všeckem způsob té krajiny. Nazajtří pak, když slunce z hor vycházeti počalo, Čech povolal bratra a starších, rozkázal svolati všecku rodinu i jich služebníky, a posadiv se na jednom pařezu, i učinil řeč tuto: "Nuže, milí bratři, milí přátelé a tovaryši, jenž jste účastníci mého putování a této práce! Toť jest ta, toť jest ta země, o kteréž častokrát sem vám pravil a do ní uvést slíbil, země vám zaslíbená, zvěři a ptákuv plná, medem a strdím oplývající, jakož pak sami vidíte, k obývání velmi příhodná, vody ze všech stran hojné a nad obyčej rybné. Tuť vám se nebude nic nedostávati, nepřátelé nebudou moci vám škoditi…". Tolik legenda. Název hory je ale spíše předslovanského původu a pravděpodobně pochází z germánského "rip", což znamenalo horu nebo vyvýšeninu.

Čedičová kupa třetihorního vulkánu Říp se svými 461 metry nad mořem se nachází v Ústeckém kraji, 5 kilometrů jižně od Roudnice nad Labem, severoseverozápadně od Prahy. Geomorfologicky patří do Hercynského systému, subsystému Česká vysočina, subprovincie Česká tabule, provincie Středočeská tabule, celku Dolnooharská tabule. Mimo nefelinického čediče se na Řípu z hornin vyskytuje i olivín a magnetovec, který způsobuje lokální magnetickou anomálii projevující se výchylkami střelky kompasu.

Od okolní roviny dělí vrchol Řípu více než dvousetmetrové převýšení. K této Národní kulturní památce s rotundou sv. Jiří a sv. Vojtěcha se dá vystoupit z několika stran. Od jihozápadu po žluté značce z Vražkova je to asi 2,5 kilometru. Od jihovýchodu po červené značce z Ctiněvsi je to také asi 2,5 kilometru. Obě dvě trasy končí strmějším stoupáním, ale odměnou turistovi za jeho sportovní výkon je pěkný výhled do krajiny. Ze severu od Krabčic od parkoviště je to na vrchol asi kilometr.

Vrchol Řípu sloužil jako kultovní místo starých Slovanů. O původní, zřejmě dřevěné stavbě není nic známo. Dnes zde stojí opuková románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Traduje se, že v roce 1126 nechal kníže Soběslav I. na paměť vítězství nad německým panovníkem Lotharem v bitvě u Chlumce opravit a rozšířit o západní kruhovou věž stávající kostelík. Rotunda byla k oslavě rodu Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby. Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru. Po husitských válkách se stali majiteli vladykové Ctinští, z nichž Martin z Mnetěše dal pro rotundu odlít dva zvony. Roku 1515 se Říp majetkově navrátil zpět ke strahovskému klášteru. Ten jej pak v roce 1577 prodal i s Mnetěší Vilému z Rožmberka. Po Vilémově smrti ho odkoupili a dlouho vlastnili Lobkowitzové.

Nejstarší stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1828 při příležitosti 700. výročí vítězné bitvy u Chlumce. V letech 1869-81 byly provedeny další úpravy, při nich byla sejmuta kamenná krytina a nahrazena cementovými deskami. V letech 1966-74 byl opraven celý plášť rotundy a obnoven původní tvar a umístění oken. Od roku 1848 se stal Říp místem táborů lidu za národní a sociální práva. Jedno z nejznámějších shromáždění se zde konalo 10. 5. 1868, kdy byl na Řípu slavnostně vyzvednut první kámen a slavnostně převezen do Prahy a vložen do základů Národního divadla. V expozici vystavená plastika symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid; neméně cenné jsou kamenný oltář, socha sv. Jiří a socha "Hojnost v Čechách". Od roku 1963 je Říp spolu s rotundou národní kulturní památkou.

Tradiční pouť na horu Říp se koná v neděli po sv. Jiří ve třetí dekádě dubna. Módou se v posledních letech stal výstup politiků na vrchol - zřejmě tak sami sobě demonstrují před "lidem své češství". Rotunda je přístupná od dubna ve středu až neděli od 9 do 16 hodin, od května do září mimo pondělí od 9 do 18 hodin, v říjnu od středy do neděle od 9 do 16 hodin.

Až do roku 1875 byl Říp bezlesý. V současnosti je celý bývalý vulkán zalesněný, bez možnosti výhledu do okolí (to je možné pouze z několika skalních vyhlídek na úbočích). Pokrývá ho převážně dubo-habrový les s javory, jasany, borovicemi i lípami. Na holinách se vyskytuje vzácná teplomilná květena např. křivatec český a kosatec nízký.

Tak jako každý muslim má za povinnost alespoň jednou za život navštívit saúdskoarabskou Mekku, každý Čech by měl vystoupit na Říp. Takže Vy, kdo jste to ještě neudělali, vězte, že je čas si naplánovat "dobytí této české památné hory".

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení