Vánoce v Melbourne

Vánoce v australské rodině v Melbourne jsou o hodně jiné, než ty u nás.

K našim hostitelům Prue a Markovi jsme dorazili den před Štědrým dnem. Jen tak tak jsme to tedy stihli. Na Štědrý den jsme téměř celý den odpočívali, neboť jsme měli za sebou dlouhý úsek, kde jsme museli hodně spěchat, aby jsme na Vánoce dojeli včas.

Samotný Štědrý den se v Austrálii neslaví tolik jako u nás. U protinožců to totiž není státní svátek a lide chodí ještě normálně do práce. Není ani štědrovečerní večeře a ani se nerozdávají dárečky. Spíše se všichni na vánoce připravují, shánějí poslední dárky, vaří se, zdobí atd. Jakási “štědrovečerní hostina” je až 25.12. odpoledne a dárky se rozbalují hned po snídani, což pro nás byl ovocný salát s jogurtem. Mezi rozdáváním dárků a odpolední hostinou mnohé rodiny ještě chodí do parku se projít, někteří zahrát cricket atd. Nelze ale říci, že je to pravý typický průběh australských vánoc. Ten totiž v podstatě ani neexistuje, neboť Austrálie je tak multikulturní, že je tu tradic mnoho. Ale způsob, jak to slaví naši hostitelé je prý asi ten nejčastější.

To byl náš případ. A aby jsme si trošku připomněli naše české vánoce a ukázali Markovi a Prue naše zvyky, udělali jsme k tomu typicky český bramborový salát. Pro nás netradičně na stole nebylo žádné cukroví, jenom ovoce a různé druhy oříšků a mandle.

Dlouho jsme s Renčou nevěděli, co našim hostitelům koupit za dárek. Nakonec jsme ale dostali super nápad - koupili jsme jim nádhernou knihu (průvodce) o České a Slovenské republice. Byla tištěna na lesklém křídovém papíře s plno úžasnými fotkami československých zajímavostí. Fakt povedená kniha. No a jako doplněk se nám podařilo v Melbourne sehnat i plzeňský Prazdroj. Mark i Prue z dárků byli nadšeni, neboť příští rok plánují dovolenou na kolech do Evropy a tak tato kniha byla pro ně zároveň pozvánkou do naší země. Oba slíbili, že určitě přijedou.

Během následujících dní strávených v Melbourne jsme provedli generální revizi všeho vybavení, vše vyprali, vyčistili, seřídili kola atd. To vše je třeba jednou za čas udělat, aby se zase mohlo pokračovat dál.

Dalším, pro nás velmi netradičním, zážitkem byla návštěva mezinárodního utkání v cricketu mezi Austrálií a Indií. Cricket je totiž u Australanů velmi populární a zápasu se účastní desetitisíce fanoušků. Tenhle se zrovna konal na obrovském olympijském stadionu, kam se vejde pres 100 tisíc diváků. I když jsme si byli cricket na vlastni kůži vyzkoušet den předem, moc jsme pravidlům nerozuměli a hlavně nechápali, jak ty davy fanoušků mohou tak šílet. Nám ten sport přišel velmi nudný a zdlouhavý. Jeden zápas se totiž hraje třeba 3-5 dnů! Co se nám ale strašně líbilo, byla atmosféra na stadionu. To byl fakt super zážitek. V jednu chvíli dokonce na hřiště mezi hráče vběhl nahý fanoušek a běžel po celém hřišti, než ho ochranka zpacifikovala a odtáhla do zákulisí. Tahle sranda ho prý přijde na 6000 AUD,v přepočtu asi 100 tisíc korun.

Během týdne stráveném v tomto druhém největším městě Austrálie jsme také zavítali několikrát do centra, aby jsme si ho prohlédli. Melbourne na nás zanechalo velký dojem. Je to krásné, čisté a hodně zelené město s evropským nádechem. Je tu totiž velká komunita Němců, Italů a hlavně Řeků. Pro cyklisty tu mají plno parádních cyklostezek a pro ostatní spousty parků atd. Oba s Renčou jsme se shodli, že tady by se nám na bydlení opravdu líbilo. Velmi zajímavé je, jak zde celkem dobře k zapadají staré kamenné stavby a hned vedle nich obrovské skleněné mrakodrapy.

Další díly:
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola
11. kapitola
12. kapitola

Martin Stiller
www.cyklocestovani.cz