Blois, zámek na Loiře

V roce 1498 byl francouzským králem korunován Ludvík XII. a hned na to si zvolil za své sídelní město Blois. Předně se tu v roce 1462 narodil, a pak také zdejší zámek zdědil a byl v jeho majetku. S výstavbou tohoto místa se ale začalo už ve 13. století.

To se hrabě z Blois rozhodl postavit na kopci mezi řekami Loire a Arrou středověkou pevnost, z níž se do dnešních časů dochovala Tour de Foix a rohová budova zámku se Stavovským sálem (Salle des Etats). Impozantní sál s arkádami, lomenými oblouky a sloupy dostal své jméno podle toho, že zde v roce 1576 byla svolána státní rada a požadovala potlačení hugenotského náboženství. Jindřich III. byl inteligentní, elegantní, zženštilý možná i homosexuální, ale především tolerantní a tak se pokusil vlekoucí se spory ukončit mírem, kterým byla hugenotům zaručována jakási částečná svoboda kultu i právo na jakékoli zaměstnání. 

Most přes řeku Loire v Blois

Katoličtí fanatici vedení Guisy se s tím ale nechtěli smířit. Státní rada byla znovu svolána v roce 1588 vévodou Jindřichem de Guise, který se pokusil sesadit krále Jindřicha III. Než však sešel do sálu, kde byl očekáván generálními stavy, nechal francouzský panovník svého soka a jeho bratra kardinála Ludvíka vlákat do pasti a bodnout dýkou. Král prý dokonce vraždu sledoval ze své komnaty. Jen o osm měsíců později ho ale potkal stejný osud a zemřel rukou královraha mnicha Jacquesa Clémenta.

Okázalý vstup do zámku v Blois

To jsme ale poněkud předběhli dobu. Než došlo na zámku Blois k těmto pohnutým událostem vystřídala se tu řada majitelů a spletitá historie dodala zámku různé stavební styly. Ve 14. století to byla především středověká pevnost sloužící jako předmostí na Loiře a patřící hrabatům de Châtillion. Poslední z tohoto rodu prodal stavbu roku 1391 vévodovi Ludvíku Orleánskému - bratru Karla VI. Ludvík byl ale v Paříži zavražděn a majetek přešel do rukou Karla Orleánského. Ten si zdejšího sídla nejdřív moc neužil. V bitvě u Azincourtu padl do zajetí a byl vězněn pětadvacet let. Ten dlouhý čas si krátil tím, že se věnoval básním a literatuře. Když byl nakonec propuštěn, zamiloval se do čtrnáctileté Marie de Cleves, vzal si ji za ženu a nastěhoval se do Blois. Tady nechal zbořit starou pevnost a na jejím místě postavit nové budovy.

Fasáda zámku v Blois

Pak teprve přišel v přestavbách zámku ke slovu Ludvík XII., který se sem nastěhoval i se svým dvorem a ihned ho také rozšířil o křídlo ve tvaru písmene L se dvěma podlažími. To v zámecké architektuře vládla gotika. Nad portálem, který vede do nádvoří se také zaskvěla jezdecká socha Ludvíka XII., ale tu dnes již nenajdete. Byla zničena během Velké francouzské revoluce a na jejím místě je v současnosti kopie od Charlese Seurre z roku 1857.

Zámek Blois byl hlavním královským sídlem až do roku 1598, kdy Jindřich IV. přestěhoval dvůr do Paříže. Než se tak ale stalo postavil své křídlo v zámku Blois ještě František I. A je to mistrovská ukázka ranné francouzské renesance s obdivovaným vřetenovitým schodištěm v osmiboké věži postaveném v letech 1515-1524. Stavby Ludvíka XII. a Františka I. dělí od sebe pouhých patnáct let, ale o pozdní gotice tu už není ani památky. Z těch dob se tady dochovaly také pokoje Kateřiny Medicejské - královské matky, která dodala královským komnatám atmosféru tajemna. Nejpoutavější místností je z tohoto pohledu zcela jistě její kabinet, v jehož stěnách se nachází 237 tajných skříněk, které se dají otevřít jen stisknutím pedálů ukrytých v podstavcích. Tady Kateřina ukrývala královské listiny, šperky ale také prý elixíry a jedy.

Blois - celkový pohled

Další rozruch na zámku Blois způsobila až další dáma z rodu Medici. To když sem poslal v roce 1617 do exilu svou matku Mariu Medicejskou král Ludvík XIII. Po dvou letech jí došla trpělivost a Maria slezla jedné noci po provazovém řebříku spuštěném z okna. Nezabránila jí v tom ani ostraha ani její tloušťka. Její královský syn se sní pak raději usmířil, ale záhy do Blois obratně vystrnadil svého bratra Gastona Orleánského, kterému slíbil dostatek prostředků, aby si tu postavil rezidenci hodnou svého postavení. A tak od roku 1626 se Gaston přestal věnovat různým politickým spiknutím a vrhnul se na přestavbu zámku v Blois. Tak vzniklo jihozápadní, třípatrové křídlo zámku ve stylu francouzského klasicizujícího baroka.

Blois - ulice městečka

Po narození Ludvíka IV. pominulo nebezpečí, že by Gaston mohl zdědit trůn a kardinál Richelieu mu snížil vyplácené finanční prostředky. Práce byly zastaveny a interiéry nebyly dokončeny. Například schodiště zde bylo postaveno až v roce 1932.

Gaston Orleánský se nastěhoval do zámeckého křídla postaveného Františkem I. a zbytek života zasvětil sbírání vzácných květin.

Související články:

Mapa údolí Loiry v PDF

Chambord, údolí řeky Loiry

Chenonceau, zámek v údolí Loiry

Agnes Sorelová, Loches - údolí Loiry

Blois, zámek na Loiře

Lumír Pecold