V jižním Rakousku, ve Štýrsku, se skrývají jedny zvláštní lázně. Postavil je bláznivý architekt Hundertwasser (ano, kdo by neznal jeho "Hundertwasserův dům" ve Vídni!). Byl totiž jednou jeden zazobaný chlapík, Rogner se jmenoval. Měl ulitejch asi tak dvě miliardy na naše a nevěděl do čeho je vrazit a tak si vzpomněl na pana architekta a vymysleli lázeňský komplex pro tak přibližně tři tisíce lidí.
Lázeňský areál je opravdu oázou nejen těla, ale i ducha. Hundertwasser razil teorii,
že běžná architektura je lidem škodlivá a snažil se mít vše nepravidelné,
křivé a hrbolaté. Jednotlivé domy jsou kryty travou, jsou ve tvaru půloblouků a
každé okno je jiné a jinde než ty ostatní. Pokoje jsou taky ujeté, v
koupelně je každá obkládačka jiná, jiné barvy, tvar i povrch, nikde žádný roh.
V centru toho všeho je jedinečný lázeňský komplex s 36 °C teplou
minerální vodou, s malými i velkými bazénky připomínajícími turecké
Pamukale, všude bublající vířivky, gejzíry, trysky, vlny i tichá zákoutí s rostlinami,
prosvětlené odpočívací místnosti, v rozích mísy s pískem s relaxačními motivy, kameny na
stěnách, vonné tyčinky, mísy jablek k dispozici je i pitná energetická voda s
louhujícími se drahými kameny.
Nadúrovňové terasy a balkónky se kříží nad bazénky, všude klid a
šumění vody. V areálu Vulkania je zřídlo s vodou 38 °C, lidé se tu
vznášejí bez pohybu na vzduchových polštářcích, protože v tak horké
vodě se nedá moc pohybovat. Saunový komplex nabízí naprosto jedinečné sauny -
aromatické s vůní divoké růže, bio saunu s barevnými světly a vůni eukalyptu, finskou, kamennou,
parní tureckou i vonnou jasmínovou... a zase vířivky, bublavky a kdoví co
ještě. V saunovém komplexu chodí všichni jak je pánbůh stvořil, jen na bar je nutno si
vzít erární bílý župan.
Univerzální náramek na ruce pouští do všech míst a i když zde jdu poněkolikáté,
vždy bloudím, protože chodby jsou někdy naschvál slepé, mají podchody,
balustrády, vše se kroutí..... i večer, kdy z bazénků stoupá pára, se v nich
všichni macerují. V maličké schované vinárně z neomítnutých cihel, kde je jen
pár stolečků na vysokých nohách, obsluhuje štíhlá starší paní s bronzovou
pletí, celá v černém. Nalévá vzorky vína do neobvyklých sklenic, tiše
blýská očima.....
Hodně rychlým autem se sem z Prahy jede čtyři hodiny (je to nad městem Graz). Ale je to
vítaná zastávka třeba na letní cestě do Chorvatska. Cena není lidová, cca 120
euro na osobu v dvojlůžkovém pokoji s polopenzí a neomezeným vstupem do všech
areálů. Ale dá se spát ve vesnici v levném penzionu a v lázeňském areálu
si zaplatit jen celodenní vstupné za 40 euro. Pro malé děti to tam moc není, ale i ony tu
mají své malé mělké bazénky, kde se honí a stříkají a v jídelně jsou
malé židličky a krásně vybavená dětská herna a venkovní hřiště s pískovištěm.
Tady jsou slova opravdu nevypovídající, více snad řekne pár fotek.
Lída Puldová |