České korunovační klenoty

Již pojedenácté v historii naší republiky se sešlo dne 17. dubna 2008 sedm nejvýznamnějších mužů naší země a odemklo jedno z nejstřeženějších míst v areálu pražského Hradu, korunní komoru chrámu Svatého Víta. Byli jimi prezident republiky, předseda vlády, kardinál, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny, probošt Metropolitní kapituly u Svatého Víta a primátor hlavního města Prahy. Tito pověření muži společně převzali odtud české korunovační klenoty, aby je přenesli do Vladislavského sálu, kde je přes noc zkontroloval restaurátor a pak mohly být připraveny na nastávající vystavení v expozici na pražském Hradě.

Právě v korunní komoře jsou korunovační klenoty od roku 1791 uchovávány. Soubor českých korunovačních klenotů tvoří Svatováclavská koruna z doby před rokem 1346, korunovační žezlo a jablko z druhé třetiny 17. století, korunovační kříž ze 70. let 14. století, korunovační meč ze 13. století a korunovační roucho z poloviny 17. století.

Svatováclavská koruna
Korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, poté ji věnoval sv. Václavovi. V letech 1374 až 1378 byla doplňována o drahé kameny, které Karel IV. získal. Od té doby zůstala beze změn.

Klenot je zhotoven ze zlata ryzosti 21 až 22 karátů. V korunovačním souboru je nejstarším. Váží téměř 2,5 kilogramu, i s křížkem je vysoký 19 centimetrů, v průměru má 19 centimetrů. Koruna obsahuje 96 drahokamů, mimo jiné také jedny z největších safírů na světě. Zdobí ji dvacet perel. Přední strana nese 7 kamenů: jeden středový rubelit, který je nejvýraznějším kamenem, pět spinelů a ve spodní části je zasazen jeden safír. Ten je největším kamenem na koruně.

Královské žezlo
Zlato použité na výrobu žezla má ryzost 18 karátů. To je 67 centimetrů dlouhé a váží 1013 gramů. Je zdobeno čtyřmi safíry, pěti spinely a šedesáti dvěma perlami. Bohatá je jeho hlavice, která má podobu květu.

Královské jablko
Je zhotoveno ze zlata ryzosti 18 karátů, váží 780 gramů a je vysoké 22 centimetrů. Zdobí ho 8 safírů, 6 spinelů a 31 perel. Na kruhu pod křížem je nápis „Hospodine, z tvé moci raduje se král a z pomoci tvé jásá.“ Zajímavým detailem jsou drobné postavičky šesti sfing, které tvoří podnož kříže.

Korunovační kříž
Král Karel IV. jej nechal zhotovit v roce 1357 pro uchování vzácných relikvií, které získal v Evropě. Uprostřed je zasazen křížek s vloženým dřevem z Kristova kříže, vlevo je uchycen hřeb z kříže Krista, vpravo kousek provazu, kterým byl Kristus při bičování spoután. Nahoře je zasazena část houby, kterou byl Kristus napojen a dole jsou dva trny z Ježíšovy koruny.

Korunovační plášť
Je vyroben z luxusní hedvábné tkaniny nazývané zlatohlav. Plášť je po celém obvodu lemován hermelínem, zimní bílou kožešinou hranostaje, která je pro svou vzácnost považována za kožešinu králů. Plášť pochází z počátku 17. století.

Až dosud byly tyto naše korunovační klenoty vystaveny desetkrát. Poprvé v roce 1929 od 22. do 29. září při příležitosti oslav Svatováclavského milénia a dostavby katedrály. Vystaveny byly v chrámu sv. Víta. V roce 1945 od 25. do 30. října při příležitosti konce 2. světové války a výročí vzniku republiky. Opět byly vystaveny v chrámu sv. Víta. V roce 1955 byly znovu vystaveny v chrámu sv. Víta od 1. do 6. července při příležitosti konání první československé spartakiády. V roce 1958 byly vystaveny ve Vladislavském sále od 23. května do 30.srpna u příležitosti 1. celostátní výstavy archivních dokumentů. V roce 1968 byly vystaveny v Plečnikově síni od 26. října do 3. listopadu při příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky. V roce 1975 byly vystaveny v bazilice sv. Jiří od 2.do 25. května jako součást oslav 30. výročí osvobození ČSSR. Roku 1978 byly vystaveny v Karlově síni Starého královského paláce od 26. června do 4. prosince u příležitosti výstavy „Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR“, která byla pořádaná k 600. výročí úmrtí Karla IV. V roce 1993 byly vystaveny v gotickém podlaží Starého královského paláce od 29. ledna do 7. února při příležitosti vzniku České republiky. V roce 1998 byly vystaveny v gotickém podlaží Starého královského paláce od 23. října do 1. listopadu při příležitosti 80. výročí vzniku samostatné ČSR. V roce 2003 byly vystaveny v gotickém podlaží Starého královského paláce od 3. do 13. července při příležitosti 85. výročí vzniku Československé republiky, 10. výročí vzniku České republiky a volby nového prezidenta republiky.

V roce 2008 je mohou spatřit zájemci od 19. do 29. dubna při příležitosti 90. výročí vzniku Československé republiky a znovuzvolení Václava Klause prezidentem republiky. Vystaveny budou tentokrát ve Vladislavském sále pražského Hradu.

Honosit se vystavenými klenoty mohli v dávné minulosti tito panovníci korunovaní královskou sadou: Karel IV. (1346-1378), Václav IV. (1378-1419), Zikmund Lucemburský (1419-1421 a 1436-1437), Albrecht Habsburský (1438-1439), Ladislav Pohrobek (1453-1457), Jiří z Poděbrad (1458-1471), Vladislav II. Jagellonský (1471-1516), Ludvík Jagellonský (1516-1526), Ferdinand I. Habsburský (1526-1564), Maxmilián II. (1564-1576), Rudolf II. (1575-1611), Matyáš II. (1611-1619), Fridrich Falcký (1619-1620), Ferdinand II. (1620-1637), Ferdinand III. (1637-1657), Ferdinand IV. (korunován 1646), Leopold I. (1657-1705), Karel VI. (1711-1740), Marie Terezie (1740-1780), Leopold II. (1790-1792), František II. (1792-1835) a Ferdinand V. (1835-1848).

I když některé evropské země své korunovační klenoty vystavují trvale, Česká republika se k podobnému kroku v následujících letech nechystá. Hlavě státu, která jako jediná rozhoduje o tom, zda a kdy budou klenoty vystaveny, v tom „brání“ tradice a přání otce vlasti krále Karla IV. Ten nechal většinu korunovačních klenotů vyrobit a žádal, aby byly použity jen při korunovacích a zvláštních příležitostech. Jeho vůle je respektována.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení