Sydney a cesta domů

Poslední týden u protinožců jsme strávili v Sydney. Po úspěšném zakončení cykloexpedice už nám zbyl pouze jeden týden na to, abychom si prohlédli tuto největší australskou metropoli, vykoupali se na vyhlášených plážích v okolí Sydney a pomalu se začali připravovat na odlet domů.

Turistické zajímavosti Sydney
Samotné město Sydney je na první pohled pro Evropana strašně atraktivní. Velmi čisté, upravené, barevné, plné parků, zahrad, zátok, přístavů atd. Centrální část plná výškových budov na člověka určitě silně zapůsobí. Okolní periferie města jsou naopak plné nízké zástavby, pěkných zákoutí, půvabných zálivů a pláží.

Metropole je rozdělena zátokou s přístavy na jižní a severní Sydney. Přitom právě ta jižní část je považována za tu hlavní. Při procházkách či projížďkách městem potkáte lidi snad z celého světa, ovšem nejvíce je zde Asiatů. Tím se liší Sydney například od Melbourne nebo Adelaide, kde asijského obyvatelstva není tolik. Sydney je hodně hektické a uspěchané město. Však se skoro 4,5 miliony obyvatel se není čemu divit.

Sydney má turistům určitě co nabídnout. Nejznámějšími stavbami jsou bezesporu Opera house a slavný 150 metrů vysoký Harbour Bridge. Dále za zmínku stojí 300 m vysoká věž, ze které je nádherný pohled na celé Sydney. Hlavně večer to stojí za to, což jsme si mohli vyzkoušet. Mezi další turistické atrakce patří rozhodně mořské akvárium s průhlednými tunely, nad kterými plavou obrovští žraloci. Hned vedle stojí malý park se zvířaty, kde je možno spatřit koaly, klokany, ježury a další australskou faunu. Velmi působivě působí také četné přístavy pro malé i velké zámořské lodě.

Pro nás byla také velmi zajímavá návštěva národní knihovny, kde je ve vstupní hale na podlaze nakreslena tzv. Tasmanova mapa Austrálie, na níž je Austrálie spojena ještě s Indonésií, což se později ukázalo jako nepravda. Unikátní budovou je také australská národní banka, jejíž interiéry jsou doslova plné nádherného mramoru.

Harbour Bridge – tento obrovský most nás zaujal jako stavba asi nejvíce. Po mnoho let než byl postaven podmořský tunel, byl most hlavní dopravní tepnou mezi severním a jižním Sydney. Jeho velikost je neuvěřitelná. Až když člověk stojí na něm, tak si to teprve uvědomí. Jen tak pro představu – na západní straně mostu je cyklostezka, pak 3 pruhy pro auta, pak dvě koleje pro vlak, další tři pruhy pro auta a na východním okraji je chodník pro pěší. Celá konstrukce mostu je vysoká úctyhodných 150 metrů. Na vršek konstrukce Harbour Bridge je možno též vylézt, ale za tučný poplatek několik tisíc kč a je třeba to dopředu rezervovat. Zajímavou procházkou je také prohlídka čínské čtvrti, kam se hlavně chodí na jídlo. I my jsme navštívili jednu z místních megajídelen, kde sedělo asi 500 lidí a po stranách bylo nejméně 20 pultů s různými typy asijských pokrmů.

Jak jsme bydleli a pohybovali se po Sydney
Prvních několik dní jsme bydleli v jižní části Sydney v pěkném útulném bytečku u kamarádky Markéty, která zde už několik let se svým anglickým manželem žije. Dalších par dní jsme pobývali v severním Sydney v Neutral Bay u fajn chlapíka Marcela Žitníka. Poslední dvě noci jsme strávili na residenci generálního konzula České republiky pana Víta Koláře, který od počátku naši cykloexpedici monitoroval a podporoval. Prvně jsme se s ním vlastně setkali už v Adelaide těsně před vánoci. Pan Kolář s manželkou a dětmi bydlí v příjemné klidné čtvrti na východě města v bezprostřední blízkosti pláží. Pozváni jsme byli zároveň na český generální konzulát, kde jsme se seznámili s dalšími zaměstnanci konzulárního úřadu. Kolářovi nám poskytli perfektní zázemí, výborně nás pohostili a na závěr zajistili ještě odvoz na letiště. Za tom jim mockrát děkujeme.

A jak že jsme se pohybovali po australské metropoli? Většinou na kole a někdy pěšky. A nebyl to žádný problém. Občas byly cyklostezky, někdy jsme museli po normální cestě spolu s auty. Řidiči byli ale velmi ohleduplní. Mnohokrát jsme na kole přejeli a pěšky přešli slavný most Harbour Bridge, odkud se nám naskýtaly parádní výhledy na městské přístavy, mrakodrapy v centru, operu atd.

Pozvání na natáčení do rádia SBS
Australské největší rádio SBS vysílající po celém kontinentu bylo s námi ve spojení už před startem na expedici. Paní redaktorka Ika z české sekce SBS monitorovala celý průběh našeho cykloputování a natáčela s námi pravidelné reportáže. Poslední reportáž se tedy uskutečnila přímo na centrále SBS, kde jsme si zároveň udělali takovou malou a velmi zajímavou exkurzi.

S Marcelem na surfing
A protože jsme v Austrálii a nás kamarád Marcel je nadšený surfař, nemohli jsme si jeho nabídku nechat ujít a nezkusit si jeden z nejoblíbenějších australských sportů. No ale nemyslete si, že jsme se to naučili. To ani náhodou! Je to pěkně těžké a popravdě přiznáváme, že se nám ani jedinkrát nepodařilo na to prkno postavit. Marcel s úsměvem jen dodal, že ještě tak 3 měsíce tréninku a možná bychom to zmákli!

Bondi beach
Tak tenhle název je jméno nejslavnější pláže v Sydney. Říká se, že kdo nebyl na Bondi beach, že nebyl v Sydney. Nejedná se o žádnou komerční pláž, spíše naopak o místo, kam chodí takoví spíše pohodoví lidi. Jsou tu ale hodně silné spodní proudy, tak je třeba se mít na pozoru. Během pár minut vás jinak voda nevědomky odtáhne hodně daleko od břehu.

Balení kol
Ano, čas nastal. Tak na tuhle „robotu“ jsme se vůbec netěšili. Kolo se musí zase rozebrat, co nejlépe jednotlivé volné věci zabalit, uchytit a krabice pořádně vycpat dalšími věcmi, aby se v ní nic při transportu nehnulo a něco se nepoškodilo. Balení dvou kol nám zabralo zase více než půl dne. Ostatní věci jsme nacpali do nově koupeného kufru a dalších tašek.

Já odlétám, Renča ještě zůstává
Den odletu nastal. Už se musím vrátit, festival Cyklocestování je za dveřmi a je třeba ještě plno věcí na něj připravit. Renča se rozhoduje zůstat v Sydney ještě o týden déle. Odlétáme tedy přesně týden po sobě se společností Korean Air s mezizastávkou v jihokorejském Seoulu, kde oba vyrážíme na malinký výlet k jednomu templu do blízkého okolí. Ze Seoulu dále letíme do Vídně a pak linkou společnosti CCA do Ostravy. A jsme definitivně po 5 měsících zase doma.

A co následovalo po návratu?
Samozřejmě návrat do „normálního života“, tedy do práce. Uspořádání festivalu Cyklocestování a následné zpracovávání fotografií a dalších materiálů posbíraných během cesty. Všechno to byla velká dřina, ale snad se nám z toho podařilo připravit zajímavou cestopisnou projekci „Napříč Austrálií na kole“, kterou prezentujeme nyní na mnoha místech republiky. Aktuální termíny jsou k dispozici na: www.cyklocestovani.cz
Budeme se těšit na Vaši účast při našich cestovatelských promítáních.

Poděkování závěrem
Ještě jednou děkujeme všem sponzorům, mediálním partnerům, rodinám, kamarádům a všem ostatním, kteří jakkoli přispěli ke zdárnému dokončení naší cykloexpedice.

Další díly:
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola
11. kapitola
12. kapitola
13. kapitola
14. kapitola
15. kapitola

Martin Stiller
www.cyklocestovani.cz