Letiště Bratislava - M. R. Štefánik - (BTS)

Devět kilometrů od centra půlmilionové Bratislavy se nachází částečně v městské části Ružinov a zčásti v katastru obce Ivanka pri Dunaji mezinárodní letiště Bratislava-Milan Rastislav Štefánik. Letiště má rozlohu 4,77 km čtverečných.

Letecký provoz v Bratislavě byl zahájen v roce 1923, kdy sem na letiště Vajnory přiletěl dvojplošník AERO A-14 (Brandenburg) Československých aerolinií při své první cestě mezi Bratislavou a Prahou. Jinak v počátcích letectví u nás v tehdejším Československu vedly letecké linky z Bratislavy k Jaderskému moři, do sousední Vídně, rumunské Kluže a Bukurešti. 

Grafika a foto převzato ze stránek bratislavského letiště.

Po skončení druhé světové války byla opět ve Vajnorech obnovena letecká doprava, bylo však jasné, že bude nutné vybudovat nové, moderní letiště pro hlavní město Slovenska. Stavební práce v místě současného letiště v Ivance pri Dunaji byly zahájeny v roce 1947 a v roce 1951 byl již zahájen provoz na dráze ve směru 04-22, tehdy dlouhé jen 1900 metrů a na dráze ve směru 13-31 dlouhé tehdy jen 1500 metrů. První terminál byl budován v letech šedesátých a byl zprovozněn v roce 1970 (budova A). Obě dráhy byly prodlouženy na současnou délku a šířku v osmdesátých letech 20. století. Ve třetí etapě výstavby letiště byly odděleny přílety a odlety a v roce 1994 byl dostavěn příletový terminál pro cestující (budova B).

Od 21. 7. 1993 je letiště pojmenováno po významném slovenském politikovi, vědci, diplomatovi, generálu M. R. Štefánikovi. V bezcelním prostoru je umístěna jeho socha. Byla odhalena k jeho 120 narozeninám (*21. 7. 1880). 

V nové Slovenské republice (od 1. 1. 1993) význam letiště v Bratislavě stoupl. V roce 1995 přibyla moderní požární zbrojnice a tím mohly na letišti začít přistávat i velkokapacitní letadla. V roce 1997 byla dokončena rekonstrukce světelného a zabezpečovacího systému dráhy 13-31 a součástí letiště se staly i sklady pohonných hmot a železniční vlečka. V roce 2005 bylo zprovozněno další nové parkoviště pro 100 aut. Rok 2007 byl věnován přípravě letiště ke vstupu do Schengenského prostoru koncem března následujícího roku. Odletový terminál byl rozdělen na dvě části, část A pro lety do "Schengenu" bez nutné pasové kontroly a část B pro cestující letící jinam, kde je nutná pasová kontrola. Výraznou změnou vzhledu letiště bylo vybudování odletových mostů, které po svém otevření dne 15. 11. 2007 slouží k volnějšímu pohybu - po odbavení v tranzitní hale se cestující přesunou do "vyčkávacích prostorů" mostů a tím se uvolní hala, usnadnil se tím i bezbariérový přístup. Čtyři Gaty na dvou mostech mají kapacitu 400 odlétávajících za hodinu. 

Letiště v Bratislavě dosáhlo dne 21. 12. 2007 rekordu v odbavení cestujících. Toho dne jím prošel poprvé v historii dvoumiliontý cestující (za rok 2007 to bylo celkem 2 024 142 cestujících). To je rozhodně úspěch. Je třeba si uvědomit, že značně silnou "konkurencí" pro BTS jsou nedaleká letiště Schwechat (VIE) v Rakousku (72 kilometrů) a letiště Ferihegy (BUD) v 240 kilometrů vzdálené Budapešti. Dalšími blízkými letišti jsou Piešťany (84 km), Kunovice (95 km), Brno-Tuřany (119 km), Přerov (135 km), Ostrava-Mošnov (190 km), Žilina (192 km), Sliač (219 km). 

Jistě nebude na škodu uvedení několika technických dat letiště. Dráhový systém letiště BTS tvoří dvě na sebe kolmé vzletové a přistávací dráhy a pojezdové dráhy. Tento systém umožňuje přistání všech běžných používaných dopravních letadel - od nejmenších, jednomotorových až po letadla typu Boeing 747-Jumbo.

Dráha 04-22 je 2 900 m dlouhá a 60 m široká. Je vybavená světelnými a rádionavigačními zařízeními pro přesné přiblížení za podmínek I. kategorie povětrnostních minim ICAO. Dráha 13-31 je dlouhá 3 190 m a široká 45 m. Je vybavena světelnými a navigačními zařízeními pro přesné přiblížení za podmínek III. A kategorie povětrnostních minim ICAO. Obě dvě dráhy mají betonový povrch. Na odbavovací ploše (cca 125 tisíc m2) se nachází 27 stanovišť. Díky dostatečné kapacitě a technologickému vybavení je možné letiště porovnávat s běžným evropským standardem. 

Terminál pro cestující se skládá ze tří na sebe technologicky navazujících částí - odletový terminál - budova A (z roku 1970), příletový terminál B (z roku 1994) a příletový terminál C, který je v provozu od června 2006. Odletový terminál slouží pro mezinárodní i vnitrostátní lety. Nacházejí se v něm provozy s občerstvením, obchody, bankové a směnárenské prostory a kanceláře leteckých společností. K odbavení cestujících je k dispozici 18 check-in pultů, ve kterých je nainstalovaný odbavovací systém CUTE a nový transportní systém se 100% kontrolou zapsaných zavazadel od firmy EAS. Je zde také jeden odbavovací pult (č. 19) pro nadrozměrná zavazadla. K poskytování informací cestujícím a k optimalizaci přepravních činností byl nainstalovaný komplexní letištní informační systém (KLIS) od firmy LYNX.

První poschodí starého odletového terminálu je koridorem spojené s novou částí terminálu, kde se nachází 9 východů (Gates) a Airline Business Club. Příletový terminál je určený na přílety cestujících. Kapacita terminálu je 2 mil. cestujících za rok. Na odbavení cestujících a posádek všeobecného letectva (General Aviation) a posádek letadel slouží terminál všeobecného letectva (GAT- General Aviation Terminal). GAT se nachází v Provozním a administrativním objektu u objektu Leteckého útvaru Ministerstva vnitra SR. Součástí GAT je také salónek pro V.I.P. cestující v prvním poschodí. 

Nová řídící věž byla dána do provozu v roce 1998. Poloha věže zabezpečuje optimální výhled na dráhy a provozní plochy letiště a zapadá do celkové koncepce jeho budoucího rozvoje. Spolu s nejmodernějším technickým a technologickým vybavením přispívá k bezpečnosti a hospodárnosti letového provozu. Výkon činnosti v tomto objektu zabezpečují zaměstnanci státního podniku "Letové prevádzkové služby".

Sklady leteckých pohonných hmot byly dokončené v září roku 1997. Do provozu byly dána o rok později. Skladový objem tvoří 6 stojatých nádrží s celkovou kapacitou 3 220 m3, které jsou umístěné v železobetonové, chemicky izolované vaně. V nových skladech je možné skladovat i více druhů ropných produktů. Ke skladům byla dobudovaná přístupová cesta a železniční vlečka na úseku tratě - železniční stanice Podunajské Biskupice - sklady LPH. Má dvě koleje je možné tankování paliva i z autocisteren. Kompletní služby spojené s plněním letadel na letišti zabezpečuje společnost ESSO Slovensko.

Nakonec článku uvedu seznam destinací a leteckých společností, které lety z Bratislavy pravidelně provozují. Je samozřejmě možné, že se jak sezónně, tak během let budou destinace a společnosti měnit. Data jsou platná k červnu 2008.

Společnost SkyEurope (kód NE) létá z Bratislavy do Athén (ATH), Barcelony (BCN), Birminghamu (BHX), Burgasu (BOJ), Catanie (CTA), Corku (ORK), Dublinu (DUB), Dubrovníku (DBV), Istanbulu-Sabiha Gocken (SAW), Košic (KSC), Londýna-Lutonu (LTN), Malagy (AGP), Manchesteru (MAN), Paříže-Orly (ORY), Říma-Fiumicino (FCO), Splitu (SPU), Thessalonik (SKG) a Varny (VAR); společnost Ryanair (kód FR) do Barcelony-Gerony (GRO), Birminghamu (BHX), Brém (BRE), Bristolu (BRS), Dublinu (DUB), East Midlands (EMA), Edinburghu (EDI), Frankfurtu-Hahn (HHN), Londýna-Stanstedu (STN), Milána-Bergama (BGY), Stockholmu-Skavsty (NYO); společnost AirSlovakia (kód GM) do Kuvajtu (KWI), Larnacy (LCA) a Tel Avivu (TLV); společnost ČSA (kód OK) do Prahy (PRG), společnost Aeroflot (kód SU) do Moskvy-Šeremetjeva (SVO) a společnost Lufthansa (kód LH) do Mnichova (MUC).

Vše uvádím jen pro usnadnění výběru letů případným zájemcům o let z letiště M. R. Štefánika do zvolené destinace, protože mám vlastní zkušenost, že některé linky jsou pro nás cenově výhodnější než z Prahy. Sám jsem letěl z Bratislavy do Tel Avivu a ušetřil několik tisíc korun českých, než kdybych letěl společností El Al z Prahy. Na letiště BTS vede linka MHD č. 61 od hlavního vlakového nádraží. Jízdenka stojí 18 SKK. Příjemná je též možnost ubytovat se den před odletem v hotelu v těsné blízkosti bratislavského letiště - hotel se nachází několik metrů od zastávky uvedené linky. 

Takže pokud si vyberete cestu do zvolené destinace přes bratislavské letiště Milana Rastislava Štefánika, přeji Vám příjemný let, stejný, jaký jsem zažil já i díky skvělému kapitánovi letadla společnosti AirSlovakia cestou do a z Tel Avivu.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení