Kanada - West Coast Trail (2. část)

V pět ráno se probouzíme u kamaráda ve Victorii. Já po noci, kdy jsem se neustále probouzela bodavou bolestí v krku, Miloš se zahleněným nosem a uchem ucpaným vodou. Opravdu nevypadáme ani trochu na to, že bychom se měli vypravit na týdenní pochod.

Na autobus - West Coast Trail Express - běžíme, co nám síly stačí, abychom do něj v 6:30 ráno stihli vůbec nastoupit. Odjíždí z centrální autobusové stanice ve Victorii, která je kousek od přístavu. Naštěstí na poslední chvíli dobíháme a první boj s časem je úspěšně za námi. V následujícím týdnu jich na nás čeká ještě více. 

V 8:45 autobus zastavuje v indiánské vesničce Gordon River a my vystupujeme. Kromě polorozpadlých domů původních obyvatel, jejichž okolí zdobí ručně vyřezávané kánoe a totemy, se zde v jakési maringotce nachází také informační centrum. To musí každý účastník West Coast Trail bezpodmínečně navštívit. Nejenže zde dostaneme příslušné povolení West Coast Trail vůbec zahájit, ale hlavně se nám zde dostane nezbytného poučení, jak a co na stezce v určitých situacích dělat.

Jedním z poučení je například jak se správně (ekologicky) chovat - nevyhazovat odpadky, nevybočovat ze stezky (což je na West Coast Trail vzhledem k hustotě porostu stejně víceméně nemožné), netrhat žádné rostliny apod. 

Žebříky na WCT

Další poučení se týká bezpečnosti. Na celé stezce se nachází přes 108 mostů a nesčetné množství kratších i velmi dlouhých žebříků, po kterých se leze jak nahoru, tak dolů. Na žebříku se vždy může vyskytovat jen jedna osoba, což samotný pochod značně zpomaluje, ale pravidlo určitě není od věci. 

Samozřejmě se nesmí vynechat poučení, jak se zachovat v případě setkání se třemi životu nebezpečnými zvířaty, žijícími podél West Coast Trail. Jsou jimi medvěd černý, puma americká a vlk šedý. Ač se jedná o překrásná zvířata, nejlepší je snažit se s nimi vůbec nesetkat. Čech, který je naučený na známé: "Nekřič v lese, ať nevyplašíš lesní zvěř", se musí naučit novým způsobům. V Kanadě se v lesích zpívá, povídá a huláká. Proč? Důvod je prostý. Upozornit na sebe medvěda dřív, než je pozdě. Medvěd sám o setkání s člověkem příliš nestojí, a ví-li o jeho přítomnosti s dostatečným předstihem, sám se mu raději vyhne z cesty. 

Začátek WCT.

Pokud i přes dodržování těchto pravidel k setkání s medvědem dojde, je třeba dodržovat několik hlavních zásad. Pravda, každý člověk vám poradí něco jiného, ale na čem se bez výjimky všichni shodnout, je pravidlo číslo jedna: NIKDY se neotáčet k medvědovi zády a nezačít utíkat! Dobré je na medvěda klidným, tlumeným hlasem mluvit a pomalu couvat, čelem k němu. Ale není radno dívat se mu přímo do očí. Jedná-li se o medvěda černého (což v případě West Coast Trail platí), je dobré zvednou ruce a snažit se být vyšší než zvíře samotné. 

U vlka i u pumy platí zásady podobné. Hlavně nikdy neukázat záda a neběžet. V momentě, kdy se rozběhnete, ve vás zvíře vidí kořist, kterou automaticky začne lovit. Nejmíň pravděpodobné je setkání s pumou. Jako každá kočka v noci loví a přes den někde odpočívá. Puma se velice ráda opaluje na skalách nebo relaxuje na stromě ve větvích. Rangerka , která vedla informační schůzku, nám řekla: "Nezáleží, kolikrát vidíte pumu vy, záleží, kolikrát vidí ona vás." Měla tím samozřejmě na mysli úžasnou kočičí schopnost splynout s přírodou a číhat nepozorovaně na kořist. Vy samotní ji nevidíte, ale ona vás může bez problémů pozorovat i delší dobu. Pak jenom rychle vystartuje a v ten moment se na nějaká bezpečnostní pravidla může už víceméně zapomenout. Při výkladu o zvířatech jsme se také naučili rozpoznávat otisky jejich tlap, abychom věděli, kdy dbát zvýšené opatrnosti. 

Tudy se dá projít jen za odlivu.

Poslední, zásadní znalostí, kterou je třeba nabýt před zahájením West Coast Trail, je vyznání se v rozpisu přílivů a odlivů. Neznalost a nedbalost by se v tomto případě mohla stát fatální. Mnoho míst na West Coast Trail lze přejít pouze po pláži, a to jen za odlivu. Za přílivu hrozí nebezpečí spláchnutí do rozbouřených vln Tichého oceánu. Abychom měli rozpis pořád po ruce, nalepila ho rangerka izolepou přímo na naši mapu West Coast Trail, podle které jsme se orientovali.

Po absolvování všech poučení jsme ještě vyplnili na papír naše jména, pohotovostní telefonní číslo a počet dní, který jsme si vyměřili na zdolání West Coast Trail. Na přechod West Coast Trail je doporučováno 6 - 8 dní. My jsem si zvolili zlatou střední cestu, sedm dní. Kdybychom se sedmého dne neobjevili v informačním centru na druhé straně West Coast Trail, začali by po nás osmý den pátrat. 

Přívoz.

Rozloučili jsme se s rangerkou a vydáváme se vesnicí k zátoce, která odděluje vesničku Gordon River a začátek West Coast Trail. Na druhý břeh nás, všechny účastníky, kterých je asi osm, převáží indián. Hned se oddělujeme od zbytku výpravy. Zatímco ostatní, plni elánu, vyrážejí vpřed, my usedáme na břehu a vaříme na zahřátí polévku. Já také zapíjím Ibalgin a jen tak na chuť cumlám Imudon. Nemáme kam spěchat. Je kolem poledne a my víme, že více než 5 kilometrů do prvního tábora dnes stejně neujdeme.

Kanada - West Coast Trail (1. část)
West Coast Trail (2. část)
West Coast Trail (3. část)
West Coast Trail (4. část)
West Coast Trail (5. část)
West Coast Trail (6. část)
West Coast Trail (7. část)
West Coast Trail (8. část)

Klára Lakomá