Pokud se do Nashville dostanete autobusem Greyhound, nezůstaňte trčet hned v nádražním bufetu "U hladového houslisty". Stačí přejít dvě křižovatky po 7. avenue a jste v turistickém středu miliónového města, na Broadwayi. Dejte se východním směrem, k řece Cumberland, a nenechte se vyděsit tím, že kromě vás se tu pěšky potulují jen japonští turisté a místní nezaměstnaní.
Hned na rohu 5. avenueje stará Grand Ole Opry, Mekka všech příznivců country a
bluegrassu, známá i pod svým původním názvem, Rymanovo auditorium. V letech 1943 -
1974 se odsud živě vysílaly pravidelné sobotní pořady a tři tisícovky diváků v
původních dřevěných kostelních lavicích tu viděly např. Hanka Williamse, Billa
Monroea, Ernesta Tubba, Patsy Clineovou, Martyho Robbinse, Jima Reevese a další hvězdy.
Dnes můžete za dva dolary projít budovou přes zákulisí a šatny na pódium,
obdivovat staré reklamy na sponzory vysílání: Martha White Flour nebo WSM, a pokud
jdete ve skupině, průvodce vás donutí si na jevišti zazpívat a zatleskat si.
Obloukem kolem zadních lavic se vracíte ke vchodu, prohlížíte zbytečnosti z majetku
country hvězd a můžete nakoupit tretky. Venku pak staví autobus, který vás za
třináct dolarů zaveze k desítkám domů hvězd a muzeí po obvodu a okolí města.
Na 4. avenue je zastrčená nejstarší tiskárna plakátů v USA - Hatch Show Print.
Dodnes jsou v provozu staré dřevěné matrice ze čtyřicátých let a originál
hudebního plakátu tak můžete koupit od 8 do 80 dolarů. Starou technikou se tu
samozřejmě tisknou i některé nové plakáty.
Zpátky na Broadway - pokud minete hudební bary, peep show a prodejny nástojů,
stojí za to přejít k obchodu Ernesta Tubba. V patře je dílna a dole rozsáhlá plocha
s CD, LP a kazetami z oblasti country, bluegrassu, folku i blues, jsou tu hudební
příručky, oblíbené kuchařské knihy známých muzikantů, trička, stetsony a
hudební časopisy včetně bezplatného týdenního průvodce "Hudebním městem
USA". Nalistovat můžete padesátku míst, kde se pravidelně hraje, a je tu i jazz,
klasika, komedie a křesťanské písně. Příznivce country, bluegrassu, popu, rocku a
blues bude asi zajímat nová Grand Ole Opry, Starwood Amphiteatre, Bluebird Cafe,
Diamonds and the Ruff, Texana Grill nebo Bluegrass a Station Inn. Hraje se i na výletním
parníku General Jackson, ale to už je spíš odíračka na turisty.
Až dojdete k řece Cumberland, podívejte se nalevo. Stojí tam kopie dřevěné
pevnosti Nashbourough. Tady trávili zimy první osadníci, vyráběli keramiku, tkali a
báli se Indiánů. Přes řeku za mostem je turistické informační středisko. Bez
ohledu na to, že nemáte peníze, budete zaplaveni řadou propagačních tiskovin.
"Downtown" máte za sebou. Jako správní turisté si ještě musíte
prohlédnout Music Valley a Music Row.
Bez auta se do Hudebního údolí nedostanete - je 20 minut za městem po Briley
Parkway (dá sem dojet i parníkem po Cumberlandu). V roce 1974 tady vznikl největší
hudební park USA - Opryland. Jsou tu atrakce jako v Disneylandu, nová Grand Ole Opry,
hudební muzea a budova The Nashville Network. Tady se můžete zařadit do fronty a být
zadarmo při živém vysílání pořadů Hee Haw, Nashville Now atd. V nové Grand Ole
Opry pracuje 400 hudebníků a tanečníků, pořady tu jedou celoročně v pátek a v
sobotu, v létě pak i v ostatní dny. Vstupenky se objednávají týdny dopředu, aniž
víte, co bude - můžete se spolehnout, že to je kvalitní. Jezdí sem zájezdy z
celého amerického kontinentu, nejen z USA.
Music Row je na opačné straně města - zpátky po Broadwayi až na 16. avenue a
zahnout doleva, na jih. Můžete sem dojet i vyhlídkovou tramvají, ale ještě jsem
nepotkala Čecha, který by ji použil. Nenechte se omámit muzei a obchody zpěváků
(Hank Williams Jr., Barbara Mandrellová, Conway Twitty atd.) a spěchejte na Music Square
do Muzea a dvorany slávy country music. I náhodné turisty ohromí zlatý Cadillac
Elvise Presleyho s šesti zlatými deskami na stropě a vybavením oplátkovaným 24
karátovým zlatem. Odborník pak ocení hudební filmy z archívu, podrobné informace o
jednotlivých stylech country hudby a jejich vývoji, expozici věnovanou Johnnymu Cashovi
nebo odbornou knihovnu a studovnu, kterou stejně jako muzeum spravuje Country Music
Foundation. Dvorana slávy má už dnes k šedesátce plaket. První tři čísla v
pořadí mají Jimmy Rodgers, Fred Rose a Hank Williams.
Tatáž vstupenka do muzea platí i o pár ulic dál, v legendárním Studiu B. Tady
vznikl Nashville sound. Točilo se tu v letech 1957 - 1977, hlavně pod vedením Roye
Acuffa. Uvidíte mixážní pulty, nástroje a zástěny (včetně domečkuna bicí) a ze
záznamu uslyšíte informace např. o Dolly Partonové, Chetu Atkinsovi, Willie
Nelsonovi, a taky o Elvisu Presleym. Za doprovodu The Jordanaires tu točil v dobách své
největší slávy až tři hity za noc, It Is Now Or Ever nebo Are You Lonesome Tonight.
Projděte se i po nejbližším okolí studia. Kromě stovek agentur, které tu
sídlí, můžete vidět i budovy Warner Bros a GMA (Music Square West), EMI, CBS a BMI
(Music Square East) nebo CMA a RCA (Music Circle South). Studií je v Nashvillu nejméně
stovka. Kam za hudbou a neplatit? Jste-li příznivci bluegrassu, pak v neděli na
jam-session do Station Inn (12. avenue-jih). Začíná se většinou v devět večer a po
desáté se sem trousí ti slavní, kteří před chvílí dohráli jinde za peníze.
Pokud nemáte kde spát, dost možná, že se tu nad vámi nějaký muzikant ustrne a
vezme vás domů. Na nádraží Greyhoundu se spí špatně - mají tam litá plastiková
křesla a člověka celou noc ruší televizní hry. Nejlevnější motely jsou za řekou,
v blízkosti informačního centra. Na youth hostel jsem nenarazila, i když by tu jako v
každém jiném univerzitním městě měl být, a spát venku se nedoporučuje -
Nashville má dost velkou kriminalitu. V nejhorším můžete vždycky sednout na
dálkový autobus a probudit se ráno v jiném městě.
Irena Přibylová |