Unie pro Středomoří

V Paříži se dne 13. 7. 2008 sešli šéfové států Evropské unie a zemí z jižního a východního břehu Středozemního moře a vytvořily Unii pro Středomoří. Ta má přispět k posílení integrace mezi oběma skupinami zemí. Na tomto zasedání byl přítomen i generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, z jehož iniciativy nová struktura vznikla, i jeho egyptský kolega Husní Mubarak, který spolu s ním jednání předsedal, při zahájení poukázali na společné zájmy i společnou odpovědnost obou břehů Středomoří. Vytvoření nové Unie označili za významný krok v zájmu společné budoucnosti. Schůzky se účastnili zástupci všech 27 zemí EU a dalších 15 států jižního a východního Středomoří, včetně palestinské samosprávy. Chyběli jen zástupci Libye. Účastníci v závěrečném dokumentu obecně podpořili mírový proces na Blízkém východě, ale bez přímé zmínky o dvou státech (tedy vedle Izraele i Palestiny), v obecné rovině odsoudili terorismus ve všech jeho formách a v podobném duchu zmínili i lidská práva.

Účastnické země jsou přesvědčeny, že Unie může sehrát významnou roli při řešení společných problémů středomořské oblasti, jako jsou hospodářský rozvoj, zhoršování životního prostředí, migrace, energetika, ale i terorismus a extremismus.

Nově vznikající Unie navazuje na „barcelonský proces“, který byl s cílem podpořit spolupráci EU a jižní strany Středomoří zahájen již v roce 1995, ale dosud nevedl k očekávaným výsledkům. Středomořská unie je přijímána s určitou skepsí, mimo jiné i proto, že zatím není zřejmě, jak budou konkrétní projekty financovány. V praktické oblasti se chce Unie pro Středomoří soustředit hlavně na očistu Středozemního moře. Jako cílové datum je uváděn rok 2020, na zlepšení námořního spojení, budování dálnic a železnic na jižní straně Středomoří v Maghribu, solární energetiku a vysoké školství. Předpokládá se vytvoření středomořské agentury pro rozvoj podniků. Ve Slovinsku by měla vzniknout Středomořská univerzita. Pokud jde o financování těchto plánů, navrhl britský premiér Gordon Brown, aby byly v rámci Evropské investiční banky vyčleněny tři miliardy eur (75 miliard korun) na energetické projekty, které zbaví Středomoří přílišné závislosti na fosilních palivech. Brown přitom konkrétně zmínil jadernou energetiku.

Na okraj summitu se uskutečnilo krátké jednání izraelského premiéra Ehuda Olmerta a předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Olmert prostřednictvím tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana nepřímo jednal i se syrským prezidentem Asadem (obě země jsou desítky let ve válečném stavu). Olmert i Asad hovořili o zájmu přeměnit dosavadní nepřímé kontakty mezi oběma zeměmi v přímé. Olmert také po setkání s Abbásem řekl, že možnost dohody mezi Izraelem a Palestinci nebyla nikdy tak blízko jako teď. Kromě toho Asad a libanonský prezident Michel Sulajmán ohlásili zřízení svých velvyslanectví ve druhé zemi. Oba sousedící státy nemají jeden ve druhém ambasádu od vyhlášení své nezávislosti ve 40. letech 20. století.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení