autoři Internet Geographic Magazine Leoš ŠimánekKANADA Mnozí z nás sníme o životě v divočině. Leoši Šimánkovi a Čestmíru Šebestovi se tento sen podařilo uskutečnit. Vrátili se zpět k přírodě, k jednoduchému životu a sobě samému. Vzdali se zajištěné existence a vyměnili ji za samotu kanadských hor. Nezbytným předpokladem života v divočině severní Kanady nejsou jen fyzické síly a dobrá kondice, ale i psychická výdrž a vůle k přežití. O tom všem tato kniha vypráví. RUSKO Půl roku na dobrodružné cestě od Karpat až k Bajkalu, hledání přirozeného způsobu života a nedotčené přírody. Obrovité Rusko s přilehlými jižními republikami je říše protikladů. Má subtropická i arktická moře, nepropustné lesy i bezlesé tundry, horké pouště i hory pokryté věčným sněhem a ledem. Najdeme zde území zničená průmyslem a drancováním přírodních zdrojů, naproti tomu také přírodu téměř nedotčenou činností člověka. Potkáváme tu jak světlovlasé Evropany, tak i tmavé Asiaty, můžeme narazit na nevlídné, nespokojené lidi, a naopak objevit obyvatele velice pohostinné a šťastné. L. Šimánek uskutečnil to, co se podařilo jen málokomu. Procestoval bývalý Sovětský svaz od západu na východ podél jeho jižní hranice. Chtěl se na vlastní oči přesvědčit, jak pokročila devastace přírody a co se tam dá ještě zachránit pro další generace. Během cesty napříč Ruskem objevil některé oblasti, které unikly ničivému působení člověka a které se jako národní parky nebo chráněná území dají ještě uchovat ve své neporušené podobě. Daleko od měst se setkal s lidmi, kteří udržují tradiční způsob života i dávné zvyky. Se svou manželkou a kamarádem, který dobře znal celou zemi před i za Uralem, proputoval Leoš Šimánek velký kus bývalého Sovětského svazu a poznal život v něm na vlastní kůži. Náročná expedice se mohla realizovat jedině díky důkladné přípravě a vybavení. Se speciálně upravenou tatrou, tento dvounápravový kamion přece několikrát zvítězil v rallye Paříž-Dakar, zdolala posádka i ty nejobtížnější terény. Účastníci podnikali dlouhé výpravy na koních, vzrušující rafting na nafukovacích člunech, vysokohorské výstupy včetně lyžařských túr i plavbu na plachetnici. Tak se dostali do těch nejodlehlejších koutů této nesmírné země. Šťastnou náhodou získali povolení vkročit do pohraničních pásem, kam předtím nikdo nesměl. KOLEM SVĚTA Chudí - ale šťastní. Jako protiklad to zní jen lidem z civilizovaného světa - ti totiž považují materiální blahobyt za nejdůležitější měřítko štěstí. Jinak je tomu u přírodních národů. Bída a štěstí přebývají u nich často pod jednou střechou. Na svých cestách po různých končinách světa se autor pokaždé znova přesvědčil, že nejšťastnější lidé, které potkal, žijí daleko od vší civilizace. Neznají pro nás tak nepostradatelné spotřební statky, nebo o ně neusilují. A jsou šťastní, i když chudí. Jejich nenáročnost nemůže být ovšem alibi pro to, aby byli ponecháni sami sobě, když je ohrožuje hlad, nemoci nebo přírodní katastrofy.Čas nehraje při cestách Leoše Šimánka žádnou roli. Jen tak se mu totiž daří nacházet nejodlehlejší kouty na kontinentech, kde i na konci dvacátého století má domorodé obyvatelstvo minimální nebo vůbec žádný kontakt s vnějším světem. Je soběstačné, žije uprostřed přírody - s ní i z ní. Šimánek byl vždy znova dojat otevřeností a pohostinností právě těchto lidí, počínaje Eskymáky v Kanadě, indiány v Severní i Jižní Americe, přes Polynésany a Melanésany v jižních mořích, Papuánce na Nové Guineji nebo domorodce v Irianu-Jaya, až po obyvatele odlehlých krajů evropské i asijské části ruské veleříše. Jakkoli rozdílné jsou národy i kmeny, které autor představuje slovem i obrazem, jedno mají společné: Jsou chudí, pozemský majetek skoro neznají, jsou však šťastní! KANADA - ALJAŠKA Leoše Šimánka s manželkou, synem a jeho dvěma kamarády tentokrát zlákala k jeho novým dobrodružstvím divočina amerického severozápadu. Nikdo před nimi se doposud neodvážil pokořit na gumových člunech pobřežní vody Pacifiku u břehů Aljašky a severní Kanady. Celé léto bojovala tato pětice s divokými peřejemi řeky Stikine v severní části Britské Kolumbie a od plavby podél aljašského pobřeží ji neodradily ani bouře a vichřice. Krása zdejší přírody předčila všechna jejich očekávání. Prozkoumali množství fjordů, zaříznutých hluboko do vnitrozemí, viděli lámající se ledovce, zdolávali neslezené hory, pozorovali tuleně, hrající si na plovoucích krách, a medvědy, jak loví ryby. Celé dny potkávali na moři velryby, vyskakující vysoko z vody, ale i kosatky, kterým se někdy říká zabijáci. Pro Leoše Šimánka to byla na zážitky nejbohatší cesta, jakou kdy v Severní Americe podnikl. KANADA Rok na dobrodružné cestě k Severnímu ledovému oceánu Nestává se příliš často, aby čtyři mladí muži pověsili řemeslo na hřebík, vyměnili pohodlí městského života za tvrdý život pionýrů a vydali se stezkou dobrodružství napříč divočinou severní Kanady. Leoš Šimánek a jeho přátelé jsou českého původu. Na svoji cestu ze San Franciska až k Severnímu ledovému moři toho s sebou neměli mnoho. Pro začátek cesty staré rozhrkané auto, stan, spací pytle, pušky, trochu plechového nádobí a dva nafukovací čluny. A pak to nejdůležitější - sebe samé! Svoji podnikavost a vášeň objevitelů, svou touhu po dobrodružství, své sny o nádherné a dosud panenské divoké přírodě. Cestou se museli rvát o holé životy s divokými peřejemi Little Nahanni River, dlouhé dny se protloukali kanadskými horami, slézali skalní stěny či objevili bludiště ledových jeskyní, kde zakopávali o stovky koster kdysi zbloudilých ovcí. Nebezpečí na ně číhalo na každém kroku, Divoká příroda jim připravila četná překvapení, ale také nádherné zážitky bílých nocí, polárních září, večerů u táborového ohně. Setkali se s indiány i Eskymáky, získali mnoho přátel a s jedním ze svého středu oslavili dokonce pravou indiánskou svatbu. |
||||||||||||||||||
1999-2001©Ppress |