Úvod
Víc než sedmdesát let bylo Rusko téměř uzavřenou zemí. Především díky
politické orientaci panující zde po mnoho let se stalo, že v hranicích
tehdejšího SSSR, na ohromné rozloze největšího státu na světě, zůstaly před
cizinci skryty nejen mnohé přírodní krásy, ale i celé národy se svými
kulturami. Mnohá z těchto míst jsou pro Evropana méně známá než Amazonie,
a tak pro neklidné duše toužící po objevitelských a nevšedních cestách se
zde otevírá velká šance.
Šance je tím větší, čím jste dál od měst, hotelů a turistických center, kterých naštěstí v Rusku není mnoho. V horách a divočině jsou lidské vztahy ryzejší. Daleko na severu, zrovna tak jako v horách na jihu Ruska narazíte na až neuvěřitelnou pohostinnost. Místní lidé se s vámi mnohdy rozdělí o to poslední, co mají, včetně jídla, a nic za to nechtějí. Jste prostě jejich hosty.
Když mi jednou na severu v zimě uletělo letadlo, protože nastala obleva a motorové sněžné skútry beznadějně zapadly do rozměklého sněhu, domluvili se místní obyvatelé vysílačkou a jiný letoun změnil svou trasu: přiletěl pouze pro mne a na letiště, které pro sněhovou oblevu již dvanáct hodin žádná letadla nepřijímalo.
A když se nám stalo, že s naším džípem ujel kus cesty a my skončili na dně soutěsky, absolvovali dva chlapi dobrých padesát kilometrů pásovým traktorem, aby nám pomohli dostat auto zpět na silnici.
Anebo když vysoko v horách přítel dostal horskou nemoc, přiletěli pro něj Rusové v mlze a do takové nadmořské výšky, že nemohli ani přistát a kamaráda jsme museli do vrtulníku dostat za nízkého letu.
Na druhé straně není radno brát na lehkou váhu zprávy o kriminalitě, o ruských mafiích, o řadě místních válek, o přepadeních a únosech letadel nebo i autobusů. Toto v Rusku nepochybně existuje a cizinec je vítaným objektem pro okradení nebo vymáhání výkupného. Nedomnívám se ovšem, že by zde toto riziko bylo výrazně větší než například v Jižní Americe či Indii. Okrást Vás mohou stejně snadno i kdekoli jinde. Takový je bohužel současný svět.
Mezi
ty nejkrásnější kouty Ruska patří bezesporu Kavkaz. Je to ohromné pohoří na hranici Evropy a Asie a ve své rozmanitosti skýtá nejen nepřeberné možnosti pro sportovní aktivity, ale i pro akce s tím neopakovatelným puncem objevitelských výprav. Bohužel rozdělení Sovětského svazu a národnostní konflikty v poslední době putování po tomto nádherném pohoří hodně zkomplikovaly.
Hlavní kavkazský hřeben se stal státní hranicí mezi Ruskem a Gruzií. Pro ozbrojené bandy z Čečenska je pak cizinec bezbranná oběť vhodná ke zbohatnutí. V Dagestánu se zase schyluje k občanské válce.
Z tohoto pohledu je pravděpodobně nejbezpečnější severní část Západního a Centrálního Kavkazu.
Tento průvodce by pak měl být tím prvním krokem k tomu, aby se Vaše putování po Kavkaze skládalo jen ze samých skvělých zážitků.
K tomu Vám přeji šťastnou cestu.
Lumír Pecold
|