Nizozemí

Ostatní:

Hosté se v Hans Brinker Budget Hotelu v Amsterdamu mohou ubytovat na vlastní nebezpečí. Hotel není zodpovědný za žádnou otravu jídlem, nervová zhroucení, smrtelná onemocnění, ztracené končetiny, ozáření či nákazu morem. Tak opravdu vítá svoje hosty tento "superhotel", který svojí pověst vystavěl na negativní reklamě.

Nizozemsko, nepřesně také Nizozemí, je jedna ze čtyř zemí Nizozemského království ležící v severozápadní Evropě. Nizozemí je označení historického nízko položeného území v okolí ústí řek Rýn, Šelda a Máza, zhruba odpovídající území dnešních států Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, pro které se vžil nový název Benelux. Holandsko je sice běžné označení pro celé Nizozemsko, pochází ale od názvu bývalého hrabství Holandsko, které zahrnuje dnešní provincie Severní a Jižní Holandsko.

Největší mešitu v západní Evropě v pátek dne 18. prosince 2010 oficiálně otevřeli v nizozemském Rotterdamu. Budova je nápadná dvěma minarety vysokými 50 metrů. Chrám pojme až 3000 věřících.

Národní park Hoge Veluwe leží na východě Holandska (přesněji Nizozemska), severně od města Armhem. Českými turisty asi nebude příliš navštěvovaný, protože to není to pravé Holandsko polderů, grachtů a větrných mlýnů.

Truus Schröderová byla pohledná mladá žena jednoho z utrechtských advokátů. S manželem, třemi dětmi, chůvou a psem vedla usedlou měšťanskou domácnost, ale s usedlým životem svázaným množstvím neměnných pravidel nebyla příliš spokojená. Když pak ještě v mladém věku ovdověla, rozhodla se vše od základu změnit.

Univerzita v holandském Leidenu je nejstarší v zemi. Odtud pochází leidenská láhev - předchůdce kondenzátoru, působil tady Descartes a škola se pyšní nejedním vědeckým úspěchem i mnoha proslulými jmény. K těm slavným událostem se také řadí jaro roku 1594, kdy ve zdejší botanické zahradě vykvetly vůbec první holandské tulipány. Od té doby se ale mnohé změnilo. Z pěstování květin se stal v Holandsku úžasný byznys, ale i současné tulipány jsou zcela jiné než ty, které rozkvetly na konci 16. století v Leidenu.

Duben je ten správný měsíc pro návštěvu holandských tulipánových polí. Jedinou nevýhodou tulipánu je délka jeho pěstebního cyklu: od semene k cibuli vhodné na prodej je zapotřebí 25-30 let. Cibule vypěstované ze semen sice kvetou již po šesti letech, ale květy jsou barevně nejednotné, a tudíž nevhodné pro obchod. Identické jedince je možné získat pouze vegetativně - vznikem nových dceřiných cibulek. Proto většina těch nádherných květů končí nakonec ulámaná na okraji pole. Podaří-li se totiž pěstiteli rostlinu odhlávkovat bezprostředně po rozkvětu, činí přírůstek dceřiných cibulek až 20 % a obchoduje se především s cibulemi.

7. října 1920 se na okraji města Lemmer v nizozemském Frísku konala velká sláva. Nešlo ale o žádný ples nebo taneční zábavu. Pánové v cylindrech a dámy v dlouhých róbách tentokrát korzovaly mezi ohromnými stroji v hale s holými cihlovými zdmi a vysokými okny. Samotná královna Wilhelmina přijela slavnostně otevřít největší parní čerpadlo na světě.

V noci z 31. ledna na 1. února 1953 vodní živel protrhl hráze na šesti stovkách míst holandského pobřeží a moře zatopilo rozsáhlá území. Uvádí se, že se ocitlo pod vodou na 160 tisíc hektarů půdy a že katastrofa připravila o život téměř dva tisíce lidských obětí.

Polder poznáte podle toho, že tato místa jsou protkána množstvím kanálů a hladiny řek tu jsou v úrovni střech domů postavených v okolí. Holanďané říkají, že kdyby přestali na 24 hodin čerpat vodu z odvodňovacích kanálů, ocitne se jedna osmina země pod vodou. Ta krajina je tu skrz naskrz umělá a přesto vytváří jakési neopakovatelné kouzlo.

U mlýnské sítě Kinderdijk je na jediném místě ke zhlédnutí všechno to, co za staletí vymysleli nebo zdokonalili. Navzdory moderní konstrukci současných čerpacích stanic je regulace vody v polderu založena na stejných principech záchytných nádrží, jako tomu bylo kdysi. I to je jeden z důvodů proč zdejší polder s mlýny zapsalo v roce 1997 UNESCO na Seznam světového dědictví.

Moře vtrhlo do země, a Nizozemcům nezbylo, než s ním bojovat. Začali stavět hráze a vysušovat zaplavená území. Byl to zápas trvající stovky let a jen těžko si někdo z nás představí oběti, které na tomto bojišti Nizozemci zanechali. Jedním z nejvýznamnějších pomocníků se jim na dlouhý čas stal větrný mlýn. V rovném větrném kraji to byl ideální zdroj energie nejen pro mletí mouky, lisování oleje nebo řezání dřeva, ale také pro čerpání vody ze stále zaplavovaných území. Nejinak je tomu i u mlýnské sítě Kinderdijk (číst "kinderdejk") východně od Rotterdamu, kterou zapsalo UNESCO na Seznam světového dědictví v roce 1997.

Svátek Sinterklaase neboli sv. Mikuláše je každoroční událost, která je pro Holanďany a Vlámy jedinečná již po celá staletí. Zvláště barvitě se slaví tento svátek v Amsterdamu, kam přijíždí Mikuláš vždy v předstihu druhou nebo třetí neděli v listopadu. To proto, aby stačil se svými pomocníky roznést všechny dárky. Pro děti je to největší sláva roku a už dlouho před polednem se začínají scházet na nábřeží v místech, kam Sinterklaas připluje.

Trochu vyjeveně jsme hleděli na maják rýsující se proti modré obloze. Stál tam jako vystřižený z pohlednic nebo knížek o námořních cestách a jeho prosklená vrcholová část s reflektorem a Fresnelovými čočkami vypadala, že zazáří okamžitě s příchodem prvního soumraku. Ten maják ale stál v rovinaté krajině uprostřed polí a pastvin. Široko daleko nebylo nic, co by připomínalo moře nebo jezero, a světlo z majáku mohlo navádět leda nějakého traktoristu při noční orbě.

Doba největší slávy holandských obchodních plachetnic byla někdy před 400 lety, ale silná námořnická tradice a velké plachetnice se dochovaly do dnešních dnů. Už sice nevozí koření a drahocenné náklady, ale každá jejich plavba stále voní úžasnou romantikou.

Při severomořském pobřeží chrání Holandsko jen pruh písečných dun. Kdysi tu byl bažinatý kraj, kde se ve velkém těžila rašelina, kterou se topilo ve městech. Až do sedmnáctého století se nic nedělo, ale pak moře najednou udělalo 'chlamst' a zaplavilo území mezi městy Amsterdam, Leiden a Haarlem.

Srdcem Holandska prý je Gouda [Chauda] a srdcem Goudy  je bezesporu její starobylá radnice a náměstí kolem ní. Městská práva obdržela Gouda ve 13. století a rychle se stala důležitým obchodním střediskem. U nás je ale jméno Gouda známo spíše jako název vyhlášeného sýra, který se stal přímo národním symbolem Holanďanů.

30. dubna ovládne město oranžová barva a v jeho ulicích se od rána rozjíždí grandiózní mejdan. Náhodný návštěvník by si možná na chvíli mohl myslet, že jde o demonstraci metařů oblečených do svých oranžových montérek, ale ve skutečnosti je to oslava státního svátku. Oranžovou barvou vzdávají Holanďané hold své královně Beatrix, která pochází z oranžského rodu. Snad každý Nizozemec oslavuje narozeniny královny.

Vynikající strategická a geopolitická poloha Nizozemska v srdci Evropské unie mezi jejími hlavními velmocenskými tahouny - Německem, Francií a Velkou Británií - činí z této nevelké země (rozlohou menší než Slovensko) skutečnou bránu do Evropy. Téměř polovina amerických a japonských společností užívá Nizozemsko jako základnu pro svou evropskou expanzi a distribuci.

Univerzita v holandském Leidenu je nejstarší v zemi. Odtud pochází leidenská láhev - předchůdce kondenzátoru, působil tady Descartes a škola se pyšní nejedním vědeckým úspěchem i mnoha proslulými jmény. K těm slavným událostem se také řadí jaro roku 1594, kdy ve zdejší botanické zahradě vykvetly vůbec první holandské tulipány.

Jedna holandská průpovídka říká: Bůh stvořil zemi a Holanďané k tomu přidali Holandsko. A něco na tom je. Když ve 12. století protrhlo divoké moře pás písečných dun a vtrhlo do země, nezbylo Nizozemcům, než se mu postavit. Jedním z nejvýznamnějších pomocníků se jim na dlouhý čas stal větrný mlýn.

Jiné stránky v síti internet:

• mapy nizozemských a belgických měst, plánovaní trasy - Belgie i Nizozemsko (v angličtině)
  
• počasí v Nizozemsku (v angličtině)
  
• Rijksmuseum v Amsterodamu