Litva

O městě Kaunasu v Litvě asi každý z čtenářů již slyšel nebo ho dokonce navštívil. O přehradě na řece Nemunas (Němen) ví již asi méně lidí a o zajímavostech v jejím okolí bude povědomost zřejmě menší. Je to dáno tím, že veškeré hlavní trasy vedou mimo toto vodní dílo. Nachází se na východním okraji města a z dálnice od Vilniusu je vidět jen na krátký okamžik. 

Litva oplývá nejednou významnou kulturní a historickou památkou, tou je i opravený někdejší klášter Dominikánů na Trakajském poloostrově nedaleko od Vilniusu. V něm je od 24. 5. 2012 současná výstava liturgického umění.

Litevská metropole Vilnius sice není žádná Paříž, jak se někdy nadneseně uvádí v průvodcích, a možná má daleko i k Praze, avšak přesto není nezajímavý. I náročnější milovník historie a kultury si zde může přijít na své, ačkoli milovník staré architektury bude možná poněkud zklamán. Město bylo sice založeno ve čtrnáctém století a velký architektonický rozkvět prožilo o dvě století později, avšak starší architektura vesměs padla za oběť řadě destruktivních událostí, k nimž došlo v průběhu pohnutých dějin Litvy.

Trakai je starobylé město na jihovýchodě Litvy, asi půl hodiny jízdy západně od Vilniusu. Žije zde přes 6 tisíc obyvatel, především Litevců a Poláků. Ve středověku to bylo sídlo litevských vládců. Dnes tuto dobu připomíná jedna z nejvýznamnějších památek v Litvě, vodní hrad Trakai. Leží uprostřed jezernaté krajiny a je významným střediskem cestovního ruchu. 

Popisování toho, že pobaltská příroda, i když poněkud smutná, je velice krásná, by bylo pověstným "nošením dříví do lesa". V té její určité zádumčivosti je právě její originalita.

Při vzpomínce na první návštěvu Vilniusu jako hlavního města samostatné Litvy v roce 1995, se musím dnes sklonit před tím, jakých změn město dodnes doznalo. V době příslušnosti ke Svazu (SSSR) byla celá oblast jeho západních hranic, podle tehdejší vojenské doktríny, potencionálním bojištěm. Proto sem šly jen nejnutnější investice a ty hlavně pak do průmyslových objektů.

Na území Litvy je v současnosti 5 Národních parků. Jedním z nich je pro naše cestovatele ještě málo známý Aukštatijský. Vznikl v roce 1974 a zahrnuje 406 km čtverečných. Necelé tři čtvrtiny parku jsou porostlé lesem - většinou borovým. Najdeme tu 126 jezer a jezírek, zpravidla ledovcového původu, navzájem pospojovaných potoky nebo kanály. Vodní plochy tvoří asi 15 procent národního parku. Zdejší zvlněný terén je pozůstatkem po ustupujícím ledovci (asi před 13ti tisíci lety). Podnebí je tu ovlivňováno spíš kontinentálním působením. 

Vilnius, hlavní město Litvy, se poslední dobou mění k nepoznání. Nejprve to byl střed města se svými historickými dominantami. V nedávné době přišlo na řadu i okolí. Tady uveďme alespoň jeden příklad - zábavní centrum Belmontas.

V průběhu 20. století bylo provedeno několik geodetických měření s cílem určit topografický střed našeho kontinentu. Jsou známé středy v Kremnických Baniach na Slovensku, u města Rachiv v Zakarpatské oblasti Ukrajiny a i jinde. Poslední byla práce francouzských geodetů. Koncem osmdesátých let minulého století, metodou výpočtu těžiště byl stanoven bod ležící severně od Vilniusu nedaleko malého sídla Purnuškes.

Problém dostatku elektrické energie se stále více dostává do popředí zájmu. Dokonce se hovoří i o budoucí energetické krizi. Ono je to u velkých spotřebitelů téma již staršího data. Jedním z řešení byla výstavba jaderných elektráren. O jejich možných problémech se začalo veřejně diskutovat po havárii v Černobylu (1986). Proto má řada jaderných elektráren ve světě (i u nás) informační centra, kde se lze dozvědět o těchto zařízeních mnohem víc než v běžných informačních zdrojích.

Jedna z nejhezčích dun u litevského městečka Juodkranté (na Kuršské kose, 20 km jižně od Klajpedy) se jmenuje Hora čarodějnic. Má krásný pravidelný obloukový tvar a její svahy jsou porostlé věkovitými borovicemi.

Litevský hrad Trakai se nachází ve stejnojmenném městě 26 kilometrů na západ od hlavního města Litvy Vilniusu. Město Trakai je národopisným historickým parkem - městem na vodě.

Tradice stavění křížů na tento kopec (teď už vlastně na kopce dva) sahá až do roku 1236. V tom roce byli němečtí rytíři, vracející se z cesty, na které rozšiřovali po Litvě křesťanství, napadeni a pobiti. Na památku tohoto krveprolití zde lidé začali stavět kříže.

Vilnius je největším městem Litvy s 580 000 obyvateli. Rozprostírá se mezi lesy a vrchy na soutoku řek Neris a Vilnelé. První zmínka o městě je z roku 1323.

Kaunas je se svými 420 000 obyvateli druhým nejrozsáhlejším průmyslovým, vědeckým a kulturním centrem Litvy. Město ležící na soutoku dvou největších litevských řek Nemunusu a Nerisu, asi 100 km od Vilnusu a 250 km od pobřeží, bylo založeno již v 11. století. Po mnoho let bylo symbolem litevské identity.

Tento národní park je prvním vyhlášeným parkem v Litvě. Leží severně od Vilnjusu. Tvoří ho jezera a lesy o rozloze 300 km čtverečných

Litva je současně starou i mladou zemí. Starou proto, protože její státnosti je již 700 let a název země existuje prokazatelně již bezmála tisíc let. Mladá proto, protože její znovuzrození trvá letos teprve 10 let. Svým uspořádáním je Litva parlamentní republika, státním jazykem je litevština, hlavním náboženstvím je římskokatolické, nehledě na to, že oficiálně tu existuje devět dalších. Pro mnohé je velký objev existence samostatné, nezávislé Litvy, pojďme se seznámit s touto zajímavou zemí.

Poprvé jsem byl v Litvě v roce 1975, ještě jako student geografie na výměnné praxi a exkurzi sovětským Pobaltím. Pokud se tehdy použilo vůbec jméno Litva, pak jenom ve spojení s přívlastkem sovětská. Častěji se užívalo oficiálního názvu Litevská sovětská socialistická republika a jenom málokdo by byl připustil, že by tomu někdy mělo být jinak.